15 C 386/2023-90 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení svého práva užívat k bydlení, evidování údaje o svém trvalém pobytu, k podnikání a umístění místa podnikání (sídla firmy) v nemovité věci v Bechově zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to parc. st. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, /2, jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , parc. , Anonymizováno, /1 – , Anonymizováno, o výměře 1 , Anonymizováno, /2, parc. , Anonymizováno, /10 o výměře , Anonymizováno, /2 – trvalý travní porost (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobkyně uvedla, že situace, v níž se nalézá, nastala v důsledku rozvodu manželství účastníků a dalších navazujících soudních řízení, kterými bylo vypořádání společného jmění účastníků (dále SJM) a vyklizení předmětných nemovitostí. Následně se žalovaný domáhal podáním u , právnická osoba, , adresa, zrušení údaje o trvalém pobytu žalobkyně na adrese nemovitostí , adresa, . Vypořádání SJM řeší dle žalobkyně pouze majetkové poměry manželů, nikoli vztahy ani účastníků, tím méně třetích osob a nerozhoduje o jejich právech. Žalobkyně má dále za to, že v rámci ustanovení upravujících rodinněprávní vztahy, není možno vyklízet manžela z nemovitosti, která se stala po rozvodu manželství vlastnictvím druhého z manželů. O vzniku vlastnického práva žalovaného bylo rozhodnuto pouze na základě tvrzených nedobrých vztahů mezi bývalými manžely, případně i příslušníky širší rodiny manžela a nikoli, že by žalobkyně nepříslušelo právo vlastnit polovinou nemovitého majetku. Soud při rozhodování o vypořádání SJM nadřadil vztahy nad práva žalobkyně vlastnit jednu z bytových jednotek v domě. Žalobkyně se dostala do situace, kdy jako protihodnota za ztrátu vlastnictví k nemovitostem, byla mimo jiného započtena hodnota zásob v podniku žalobkyně (nenáležejícího do SJM) a žalobkyně si tak nemůže opatřit žádné náhradní bydlení, protože kdyby zpeněžila zásoby ve svém podniku, nemohla by vykonávat svou práci. Zároveň však na základě rozhodnutí o zrušení trvalého pobytu v jeho důsledku ztratila možnost evidovat sídlo svého podnikání ve shora uvedených nemovitostech, v důsledku čehož dále nemůže podnikat podle svého práva, protože jí bylo zrušeno živnostenské oprávnění. Na základě rozhodnutí o vypořádání SJM tak žalobkyně ztratila nejenom bydlení, ale v důsledku navazujících rozhodnutí ztratila i možnost podnikat. Z rozhodnutí o vypořádání SJM však v žádném případě nevyplývají žádné důsledky směřující k tomu, že by žalobkyně měla přijít o jakákoliv svá práva. Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na tom, aby bylo rozhodnuto o jejím právu bydlet, evidovat údaj o trvalém pobytu, podnikat a mít umístěno místo podnikání na adrese , adresa, v tom, že aktuálně nemá možnost zajistit bydlení odpovídající jejímu vlastnickému právu, nemá možnost podnikání jinak než prostřednictvím přátel, u nichž musí mít evidován údaj o místě svého podnikání, aby vůbec mohla pracovat a zajišťovat si živobytí vlastní prací ani nemůže nikde evidovat údaj o svém trvalém bydlišti a toto má na ohlašovně, přestože rozhodnutí o vypořádáni SJM o žádných takových důsledcích nehovoří. Z manželky a podnikatelky s vlastním bydlením se v důsledku rozvodu manželství stal bezdomovec bez práva podnikat. Ústava České republiky, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod zaručuje vlastnictví, právo na bydlení, právo opatřovat si prostředky na živobytí vlastní prací včetně svobody podnikání a všechna tato práva žalobkyně byla porušena a přišla o ně, čímž byla mimo jiného i porušena zaručená rovnost zpráv, kdy oba účastníci měli mít zaručenu stejnou právní ochranu vlastnictví, k čemuž však nedošlo.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl její zamítnutí s tím, že vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem zaniklo právní mocí rozhodnutí o vypořádání SJM. Žalobou o vyklizení bylo dosaženo vyklizení žalobkyně. Právo mít v nemovitosti sídlo firmy určuje pouze vlastník, v daném případě žalovaný. Žalobkyně měla možnost zapsat sídlo své firmy na jinou adresu, což neučinila. V tomto řízení se žalobkyně nedomáhá ničeho jiného, než aby všechna dosavadní rozhodnutí soudů byla prohlášena za nicotná a byla zrušena, což nelze. Žaloba by proto měla být zamítnuta jednak z důvodu překážky věci rozhodnuté, jednak z důvodu navazujícího nedostatku naléhavého právního zájmu. Všechny žaloby ze strany žalobkyně po rozhodnutí vypořádání SJM účastníků jsou pouze šikanózní žaloby žalobkyně vůči žalovanému, když se žalobkyně nikdy nesmířila se zánikem manželství účastníků., právnická osoba, rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci ze dne , datum, , má soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků.4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , má soud za prokázané, že v uvedeném řízení došlo k vypořádání SJM účastníků. V tomto řízení byly předmětné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok I.). Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , ve výroku I. ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze dne , datum, . Toto rozhodnutí napadla žalobkyně dovoláním, o kterém rozhodlo svým usnesením , spisová značka, ze dne , datum, , který dovolání odmítl.5. Z rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o vyklizení žalobkyně z předmětných nemovitostí. K dovolání žalobkyně rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem č. j. , spisová značka, dne , datum, , kterým dovolání zamítl.6. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, a č. j. , Anonymizováno, /1185/2021, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sp. zn. SZ_, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobkyni byl zrušen trvalý pobyt žalobkyně v předmětných nemovitostech. Proti těmto rozhodnutím podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který rozhodl svým rozsudkem č. j. 43 , právnická osoba, /2022-80 ze dne , datum, , kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci , datum, .7. Z rozhodnutí Magistrátu , adresa, , správního odboru a obecního živnostenského úřadu ze dne , datum, , č.j. ObŽÚ/U8040/2022/vp, má soud za prokázané, že bylo zrušeno živnostenské oprávnění žalobkyně, neboť místo podnikání měla na adrese , adresa, .8. Dle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Soud se proto zabýval především otázkou, zda má žalobkyně na této žalobě naléhavý právní zájem.10. Naléhavý právní zájem je dle konstantní judikatury dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení, práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak a jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvracení budoucích sporů účastníků. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam, jen pro jiné, již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů.11. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. , hodnota, , ročník 1997, pod číslem , hodnota, , Nejvyšší soud vyložil, že určovací žaloba podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určov