19 C 237/2024-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu podnikatelského úvěru uzavřeného mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovanou jako dlužnicí dne 27. 10. 2023. Výše poskytnutého úvěru byla 21 000 Kč.2. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na účet žalované č. , č. účtu, , žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho. Za prodlení s úhradou splátek byla žalované vždy účtována jednorázová sankce 500 Kč. Celkový poplatek za poskytnutí úvěru činí 14 700 Kč a celková smluvní pokuta 2 500 Kč (500 Kč x 5 splátek). Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky vyzvána upomínkou zaslanou jí dne 8. 4. 2024.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti a z nich učinil tento závěr o skutkovém stavu:5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 27. 10. 2023 má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 21 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni splatit čerpané peněžní prostředky a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% z čerpané částky za každý den čerpání, tj. ve výši 14 700 Kč. V každé splátce byla zahrnuta úhrada jistiny ve výši 4 200 Kč a poplatku ve výši 2 940 Kč. Splatnost poslední splátky měla nastat dne 4. 1. 2024. Z čl. 8.1 smlouvy soud ověřil, že účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč.6. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne 27. 10. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o podnikatelském úvěru (č. ú. , tel. číslo, /, Anonymizováno, ) vyplatila částku 21 000 Kč.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 4. 2024 má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně ve věci této zaslal žalované výzvu k úhradě žalované částky.8. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 21 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit společně s poplatky za poskytnutí úvěru ve sjednaných splátkách. Žalovaná svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostála, když žalobkyni neuhradila ničeho, pročež byla povinna uhradit žalobkyni vedle jistiny dluhu i poplatek z úvěru a sjednanou smluvní pokutu. Splatnost poslední splátky, a tedy i celého úvěru nastala dne 4. 1. 2024. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnala a zůstala jí dlužna žalovanou částku 38 200 Kč.9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:10. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.13. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaný nikoliv, když zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 30 000 Kč, na poplatcích za poskytnutí úvěru 21 000 Kč a na smluvní pokutě 2 500 Kč. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek byla sjednána dle § 2048 o. z. a její výši soud považoval za přiměřenou. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 706 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 528 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 200 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.17. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.18. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.