19 C 355/2023-14 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala úhrady v záhlaví uvedené částky s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 28. 11. 2020 smlouvu o kontokorentním úvěru na účtu č. [bankovní účet]. Součástí této smlouvy jsou dle čl. 1 bod 1 smlouvy též Všeobecné obchodní podmínky [obec] spořitelny. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s limitem ve výši 12 000 Kč Smlouva byla mezi stranami uzavřena za použití prostředků elektronické komunikace na dálku prostřednictvím elektronického bankovnictví žalobkyní. Potvrzení o uzavření smlouvy, včetně vyhotovení smlouvy ve formátu PDF, bylo žalovanému zasláno elektronickou poštou na komunikační e-mail. Strany si v čl. 4 1 smlouvy rovněž sjednaly řádný úrok ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný byl v souladu s čl. 3 smlouvy povinen kontokorent splácet podle svého uvážení, s tím, že úvěr bude splacen nejpozději do 13. 11. 2021. Dle čl. 3 smlouvy bylo rovněž sjednáno, že pokud žalovaný úvěr včetně narostlých úroků a dalších nákladů úvěru řádně splatí kdykoli v uvedené lhůtě, může úvěr čerpat opětovně až do sjednané výše, a to i opakovaně. Při opětovném čerpání úvěru měl být úvěr splacen vždy do 1 roku ode dne, ve kterém po jeho úplném splacení začne znovu čerpat. V případě že dojde k závažnému porušení smluvních podmínek, byl žalobce v souladu s [číslo] smlouvy a dle čl. 13 bod 3 Obchodních podmínek oprávněn právo čerpat kontokorent ihned pozastavit, snížit limit kontokorentu, prohlásit veškeré dluhy z kontokorentu nebo jejich část za okamžitě splatné, smlouvu o kontokorentu vypovědět s okamžitou účinností nebo od smlouvy o kontokorentu odstoupit. Žalovaný byl dne 2. 4. 2022 vyrozuměn o pozastavení práva čerpat limit úvěru, s ohledem na skutečnost, že nastalo podstatné zhoršení jeho finanční situace, která má vliv na schopnost plnit závazky ze smlouvy o produktu - kontokorentní úvěr. Účet žalovaného byl blokován exekucí a zároveň vykazoval dluh po splatnosti, k jehož úhradě byl žalovaný opakovaně upomínán, výzva ze dne 12. 9. 2022 a 15. 10. 2022. Žalovaný byl upozorněn, že pokud bude účet ke dni 31. 12. 2022 vykazovat dluh po splatnosti, dojde dne 1. 1. 2023 k vypovězení smlouvy o kontokorentním úvěru a bude požadováno jeho okamžité splacení. Ani přes zaslané výzvy žalovaný dlužnou částku nevyrovnal. Žalovanému byla zaslána poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 3. 1. 2023, jelikož nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání. Výzvou bylo žalovanému oznámeno, že dne 2. 1. 2023 byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] ve výši 15 045,56 Kč. Žalobkyni vznikla pohledávka celkem ve výši 15 045,56 Kč. Tato částka sestává z nepovoleného přečerpání ve výši 14 384,88 Kč, dlužných obchodních úroků a úroků z prodlení ve výši 660,68 Kč. Žalovaný po převodu pohledávky na evidenční účet ničeho neuhradil. Pohledávka ve výši 15 045,56 Kč se tak skládá z: jistiny ve výši 14 384,88 Kč; úroků do dne zesplatnění ve výši 660,68 Kč. Příslušenství pohledávky se pak skládá z: úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 384,88 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení; zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 384,88 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení. Žalobkyně dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., Zákon o spotřebitelském úvěru, uplatnila řádný úrok stanovený Smlouvou ve výši 18,90 % ročně pouze ve výši 15 % ročně, tedy úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud se souhlasem účastníků rozhodl bez jednání v souladu s § 115a o. s. ř. Soud zjistil s žalobkyní do spisu založených důkazů, a to ze smlouvy o kontokorentním úvěru na účtu č. [bankovní účet], záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, poslední výzvy před podáním žaloby 3. 1. 2023, informace o dluhu na účtu blokovaném exekuce 12. 9. 2022 a 15. 10. 2022, výpisu z úvěrového účtu ke dni převodu, výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 18. 8. 2023 včetně dokladu o odeslání, všeobecných obchodních podmínek, oznámení o pozastavení práva čerpat limit úvěru ze dne 2. 4. 2022, skutkový stav rekapitulovaný shora v rámci tvrzení žalobkyně a pro stručnost na něho odkazuje. Soud posuzoval rovněž řádnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného a shledal, že žalobkyně měla dostatečné informace o příjmových a výdajových poměrech z historie běžného účtu žalovaného. Právní vztah mezi účastníky soud posoudil jako vztah ze spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. Jde tedy o spotřebitelský úvěr. Soud v prvé řadě zkoumal, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost u žalovaného, soud dospěl k závěru, že se žalobkyně dostatečně zabývala příjmy a výdaji žalovaného, když měla k dispozici předchozí dlouhodobou historii z běžného účtu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.