21 C 153/2024-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu nároku na vrácení bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Společnost , právnická osoba, (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému poskytla dne 13. 7. 2022 částku 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , přičemž mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla být uzavřena smlouva, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 nabyla společnost , právnická osoba, ., od níž smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023 nabyla pohledávku žalobkyně. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou zaslanou mu dne 14. 1. 2024. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od desátého dne od odeslání předžalobní upomínky, když tento den se již výzva musela dostat do dispozice žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.5. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) jednala s žalovaným o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou se měla zavázat žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem právní předchůdkyni žalobkyně vrátit (nepodepsaná smlouvy o úvěru). Dne 13. 7. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 20 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která dne 19. 12. 2023 pohledávku postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 1. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 1. 2024). K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 14. 1. 2024, zaslanou žalovanému téhož dne (předžalobní upomínky ze dne 14. 1. 2024 a podací lístek ze dne 14. 1. 2024).6. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, kterou jí žalovaný nevrátil. Po postoupení pohledávky na žalobkyni jí žalovaný stále dluží žalovanou částku, byť po něm úhrada dlužné částky byla požadována.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.9. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.13. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu poskytla částku 20 000 Kč, žalovaný jí však z této částky nevrátil ničeho, byť úhrada po něm byla v souladu § 1958 odst. 2 o. z. požadována. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil dle § 2991 o. z. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 252 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť nárok vzniklý ze smlouvy o úvěru byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).