21 C 161/2024-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částek uvedených v záhlaví z titulu nároku na vrácení bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Společnost , právnická osoba, (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému poskytla dne 25. 7. 2022 částku 7 000 Kč a dne 4. 8. 2022 rovněž částku 7 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , přičemž mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla být v obou případech uzavřena smlouva, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 nabyla společnost , právnická osoba, ., od níž smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023 nabyla pohledávku žalobkyně. K úhradě dlužných částek byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobními výzvami zaslanými mu dne 14. 1. 2024. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroků z prodlení z dlužné částky od desátého dne od odeslání předžalobní upomínky, když tento den se již výzvy musely dostat do dispozice žalovaného.2. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 21 C 161/2024-12 ze dne 24. 6. 2024 bylo řízení vedené pod sp. zn. 21 C 161/2024 spojeno ke společnému řízení s řízením vedeným pod sp. zn. 21 C 171/2024.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.6. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) jednala s žalovaným o uzavření smluv o spotřebitelském úvěru, kterými se měla zavázat žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše 7 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem právní předchůdkyni žalobkyně vrátit (nepodepsané smlouvy o úvěru). Dne 25. 7. 2022 a dne 4. 8. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného č. , č. účtu, částky pokaždé 7 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která dne 19. 12. 2023 pohledávky postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení obou pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 14. 1. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 1. 2024). K zaplacení dluhů do tří dnů byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobními upomínkami ze dne 14. 1. 2024, zaslanými žalovanému téhož dne (předžalobní upomínky ze dne 14. 1. 2024 a podací lístky ze dne 14. 1. 2024).7. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částky dvakrát 7 000 Kč, které jí žalovaný nevrátil. Po postoupení pohledávky na žalobkyni jí žalovaný stále dluží žalované částky, byť po něm úhrada dlužných částek byla požadována.8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.9. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.10. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.14. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu poskytla částky dvakrát 7 000 Kč, žalovaný jí však z těchto částek nevrátil ničeho, byť úhrada po něm byla v souladu § 1958 odst. 2 o. z. požadována Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil dle § 2991 o. z. Výše žalovaných částek nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v I. a II. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 x 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, dle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 252 Kč. Žalobkyně tím, že pár dní po sobě podala proti žalovanému dvě žaloby s obdobným skutkovým i právním základem, jednala nehospodárně a vzhledem k tomu, že jí nic nebránilo uplatnit oba své nároky společně v jediném návrhu, považuje soud z nákladů vzniklých žalobkyni s podáním druhého návrhu za vynaloženou účelně pouze částku uhrazeného soudního poplatku. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť nárok vzniklý ze smlouvy o úvěru byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.16. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).