21 C 225/2024-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že účastníci spolu uzavřeli dne 25. 11. 2022 smlouvu o nájmu dopravního prostředku na dobu čtyř let, na základě které měl žalovaný platit žalobkyni za poskytnutí vozidla částku 1 925 Kč týdně. Žalovaný však nájemné nehradil řádně, a žalobkyně proto smlouvu dne 20. 2. 2024 vypověděla. Protože žalovaný odmítl vozidlo vrátit na stanovené místo, muselo být vozidlo zajištěno externí firmou za ve smlouvě sjednaný poplatek 10 000 Kč. Žalovaný uznal vyčíslený dluh a podepsal jej, o možnost splátek neprojevil zájem a přestal být kontaktní. Žalovaná částka se skládá z dlužné splátky do předání vozidla ve výši 3 475 Kč, pokuty za sjednanou pozdní úhradu (10 Kč za den) ve výši 3 850 Kč, pokuty za upomínky (500 Kč za den) ve výši 9 500 Kč, pokuty za předčasné ukončení (10 % budoucích splátek) ve výši 28 178 Kč, administrativního poplatku za ukončení smlouvy ve výši 10 000 Kč a nákladů za odebrání vozu ve výši 10 000 Kč. Dlužná částka byla žalobkyní ponížena o kauci ve výši 20 000 Kč.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci.Žalobkyně uzavřela dne 25. 11. 2022 s žalovaným smlouvu o nájmu dopravního prostředku č. , hodnota, , na základě které žalovanému přenechala k užívání vozidlo , Anonymizováno, .2.0TDi, reg. zn. , SPZ, , a žalovaný se jí za to zavázal platit nájemné ve výši 1 925 Kč týdně (prokázáno smlouvou o nájmu dopravního prostředku č. , hodnota, ze dne 25. 11. 2022). Vzhledem k tomu, že žalovaný nájemné nehradil řádně a včas, žalobkyně smlouvu vypověděla dopisem z 20. 2. 2024 (prokázáno dopisem z 20. 2. 2024, e-mailem z 20. 2. 2024 a vrácenou zásilkou). Žalovaný dne 12. 3. 2024 písemně uznal dluh ve výši 45 003 Kč (ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku č. , hodnota, ) skládající se z dlužné splátky nájemného do předání vozidla 3 475 Kč, pokuty za pozdní úhradu 3 850 Kč, pokuty za upomínky 9 500 Kč, pokuty za předčasné ukončení 28 178 Kč, administrativního poplatku při ukončení 10 000 Kč a nákladů za odebrání vozu 10 000 Kč, a to vše po odečtení uhrazené kauce 20 000 Kč (prokázáno uznáním dluhu ze dne 12. 3. 2024). Uznaný dluh žalobkyně umožnila žalovanému splatit ve splátkách, nicméně žalovaný na tuto možnost nijak nereagoval (prokázáno e-mailem ze dne 21. 3. 2024). K úhradě dluhu do 10. 5. 2024 byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 26. 4. 2024, odeslanou žalovanému téhož dne (prokázáno z předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2024, e-mailu z 26. 4. 2024 a podacího lístku z 26. 4. 2024).Po právní stránce soud věc posoudil následovně.Podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše v souladu s § 2053 o. z. Uznání dluhu bylo učiněno písemně a bez jakýchkoli výhrad. Uznaný dluh však žalovaný řádně a včas nesplácel. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od 13. 5. 2024 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 401 Kč, které v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 801 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a z paušální náhrady ve výši 300 Kč za dva úkony (písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.