5 C 111/2024-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Okresnímu soudu v , jméno FO, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „Zaplo“), Smlouvu o úvěru, tel. číslo, , platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne , datum, (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla společnost Zaplo žalované úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti Zaplo vrátit částku , částka, spolu s příslušenstvím do , datum, . Žalovaná na dluh splatila jen , částka, . Na výzvy k zaplacení nereagovala.2. Před prvním jednáním ve věci žalobkyně omezila svůj žalobní návrh tak, že požaduje zaplatit jistinu dluhu , částka, , zákonný úrok z této jistiny od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z této jistiny za období od , datum, do , datum, , tj. , částka, a náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky v částce , částka, za 1 osobní návštěvu žalobkyně. Ve zbytku vzala žalobkyně svůj návrh zpět.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně, spol. Zaplo poskytla dne , datum, žalované finanční prostředky ve výši , částka, , a to bankovním převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit do , datum, (viz Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , výpisy z účtu). Žalovaná z těchto finančních prostředků vrátila pouze , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek, Smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o provedení transakce, Oznámení o postoupení pohledávky). Dne , datum, se žalobkyně pokusila o mimosoudní vymožení své pohledávky, a to osobní návštěvou svého pracovníka u žalované (viz Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní upomínka.5. Podle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.11. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.12. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.13. V rámci právního posouzení věci soud předně uvádí, že výrokem II. bylo řízení částečně zastaveno pro zpětvzetí návrhu, ke kterému došlo před prvním jednáním ve věci (výrok II.). Dále soud konstatuje, že právní předchůdkyní žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná z těchto finančních prostředků vrátila pouze , částka, . Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Náklady spojené s uplatněním pohledávky byly přiznány dle § 513 o. z., s tím, že částka , částka, za osobní návštěvu žalované se soudu jeví jako přiměřená (nadto žalovaná proti tomuto nijak nebrojila).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení téměř zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .15. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.16. , adresa, k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.