9 C 124/2024-31 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z dále uvedených důvodů. Žalovaný dne , datum, způsobil dopravní nehodou škodu na automobilu RZ , SPZ, ve vlastnictví žalobkyně, čímž žalobkyni vznikla škoda v celkové výši , částka, . Dne , datum, žalovaný uznal škodu co do důvodu a výše a prohlásil, že způsobenou škodu ve výši , částka, uhradí v 52 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a jedné poslední splátce ve výši , částka, , a to počínaje měsícem dubnem 2022. Žalovaný uhradil ke dni podání žaloby celkem , hodnota, splátek v celkové výši , částka, , přičemž poslední splátka byla uhrazena ke dni , datum, . Další splátka za měsíc červen 2023, tj. k poslednímu dni měsíce června 2023, již žalovaným uhrazena nebyla. Celková výše zůstatku neuhrazeného dluhu činila ke dni podání žaloby částku , částka, . Uznáním dluhu bylo sjednáno, že nezaplacením byť jen jediné splátky se stává splatným celý zůstatek dluhu, tj. nezaplacením splátky za měsíc červen 2023 se stal dluh splatným dnem prodlení, tj. ke dni , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobními upomínkami ze dne , datum, a ze dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalovaný je státním občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , avšak má trvalé bydliště v České republice (v současné době se jedná o adresu , adresa, ), ve věci se jedná o pracovní smlouvu, resp. dohodu o uznání dluhu, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě v souladu s čl. 4 a 22 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis), dle nějž může zaměstnavatel podat žalobu pouze u soudů toho členského státu, v němž má zaměstnanec bydliště. Použitelnost českého práva podle bydliště žalovaného vyplývá zejména z čl. 3 a 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný mlčky, když nereagoval na výzvu soudu). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:6. Z listiny „Uznání dluhu“ ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni v částce , částka, . Dluh vznikl tím, že žalovaný dne 27. 1. 2021zavinil dopravní nehodu a poškodil vozidlo ve vlastnictví žalobkyně, které řídil při výkonu své práce jako zaměstnanec žalobkyně. Způsobená škoda byla vyčíslena autorizovaným servisem, nebyla však pojišťovnou uznána jako krytá pojištěním žalobkyně. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni uznaný dluh ve 52 splátkách po , částka, a jedné splátce v částce , částka, . Splatnost splátek byla sjednána vždy do 15. dne daného měsíce, počínaje dubnem 2022. Pro případ prodlení žalovaného s plněním splátkového kalendáře bylo sjednáno zesplatnění celého zbývajícího dluhu ke dni prodlení.7. Výzvami k úhradě dlužné částky ze dne , datum, a ze dne , datum, spolu s vrácenými dodejkami bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky , částka, do 7 dnů od doručení výzvy. V případě nezaplacení pak byl žalovaný upozorněn na možnost zahájení soudního řízení.8. Soupisem plateb s daty a částkami žalobkyně prokázala, že žalovaný v období od , datum, do , datum, zaplatil na uznaný dluh 12 měsíčních splátek po , částka, , celkem tedy , částka, . Poslední splátka byla uhrazena dne , datum, , splátka za měsíc červen 2023 již žalovaným uhrazena nebyla.9. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, uznal trvající dluh vůči žalobkyni v částce , částka, . Dluh vznikl tím, že žalovaný dne 27. 1. 2021zavinil dopravní nehodu a poškodil vozidlo ve vlastnictví žalobkyně, které řídil při výkonu své práce jako zaměstnanec žalobkyně. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni uznaný dluh ve 52 splátkách po , částka, a jedné splátce v částce , částka, . Splatnost splátek byla sjednána vždy do 15. dne daného měsíce, počínaje dubnem 2022. Pro případ prodlení žalovaného s plněním splátkového kalendáře bylo sjednáno zesplatnění celého zbývajícího dluhu ke dni prodlení. Žalovaný zaplatil na uznaný dluh 12 měsíčních splátek po , částka, , celkem , částka, , přičemž poslední splátka byla uhrazena ke dni , datum, . S červnovou splátkou se žalovaný dostal do prodlení a ničeho již nezaplatil ani po výzvách žalobkyně.10. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat oprávněnost žalobního návrhu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný dne , datum, s odkazem na § 2053 o. z. uznal trvající dluh vůči žalobkyni v částce , částka, . Dluh byl dostatečně a nezaměnitelně specifikován, byl uznán co do důvodu i výše (nehoda žalovaného ze dne , datum, při výkonu práce jako zaměstnanec žalobkyně, škoda vyčíslená autorizovaným servisem). Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni uznaný dluh ve 52 splátkách po , částka, a jedné splátce v částce , částka, . Žalovaný zaplatil na uznaný dluh celkem , částka, , poslední splátka byla uhrazena ke dni , datum, . Žalovaný se dostal ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , došlo proto k zesplatnění celého zbývajícího dluhu v částce , částka, ke dni prodlení. Žalovaný již nezaplatil ničeho ani po výzvách žalobkyně. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti, resp. dle návrhu žalobkyně ode dne pozdějšího, tj. , datum, , do zaplacení. O tomto příslušenství soud rozhodl s odkazem na § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanovícím výši úroku z prodlení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro prodloužení této lhůty.