21 C 340/2025-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu nároku na vrácení bezdůvodného obohacení na straně žalované. Společnost , právnická osoba, (původně , právnická osoba, ) (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalované poskytla dne 15. 10. 2023 částku 10 000 Kč a dne 15. 10. 2023 částku 10 000 Kč, vše na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , přičemž mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla být uzavřena smlouva, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 nabyla společnost De Vries , právnická osoba, ., od níž pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 nabyla žalobkyně. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou z 20. 6. 2025. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od desátého dne od odeslání předžalobní upomínky, když tento den se již výzva musela dostat do dispozice žalované, Anonymizováno2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytla na účet žalované č. , č. účtu, dne 15. 10. 2023 částku 10 000 Kč a dne 15. 10. 2023 částku 10 000 Kč. (nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedených platbách a číslo účtu žalované známo z úřední činnosti soudu) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, ., která 22. 5. 2025 pohledávku postoupila na žalobkyni. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek) Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 6. 2025. (oznámení o postoupení pohledávky z 20. 6. 2025) K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 20. 6. 2025, zaslanou žalované téhož dne. (předžalobní upomínka ze dne 20. 6. 2025 a podací lístek ze dne 20. 6. 2025)6. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, na kterou jí žalovaná ničeho nevrátila. Po postoupení pohledávky na žalobkyni tak žalovaná stále dluží částku 20 000 Kč, byť po ní úhrada dlužné částky byla požadována.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.9. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.13. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované bez právního důvodu poskytla částku 20 000 Kč, na kterou jí žalovaná ničeho neuhradila, byť po ní byla úhrada celé částky požadována v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 20 000 Kč dle § 2991 o. z. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úrok z prodlení byl přiznán od data požadovaného žalobkyní, když žalovaná již byla tento den v prodlení s úhradou dlužné částky.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), odměna ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč, dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.15. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.16. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).