23 C 99/2025-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 631 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným dne 14. 10. 2024 společnost , právnická osoba, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), prostřednictvím webové stránky www.kimbi.cz. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB) a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Na základě smlouvy o úvěru čerpal žalovaný na svůj účet úvěr ve výši 10 000 Kč, se splatností dne 13. 2. 2025. Mimo zapůjčenou částku se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 631 Kč. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2025.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z dokumentu nazvaného Smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, , hodnota, datovaného dnem 14. 10. 2024 je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrovaného, který je označen jako , Jméno žalovaného, . Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky.5. Z výpisu z účtu , právnická osoba, soud zjistil, že dne 13. 10. 2024 byla z účtu žalovaného převedena na účet žalobkyně částka 0,01 Kč.6. Z dokumentu z oznámení o postoupení pohledávky adresovaného žalovanému plyne, že pohledávka byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem zaslaným dne 15. 3. 2025. Z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně přílohy je pak zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 25. 10. 2025 soud zjistil, že dne 14. 10. 2024 byla z účtu předchůdkyně žalobkyně zaslána platba ve výši 10 000 Kč.8. Z výzvy ze dne 16. 2. 2025, ze dne 13. 1. 2025, ze dne 13. 2. 2025 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila výzvy, které žalovanému zaslala na adresu , adresa, .9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 3. 2025, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovanému zaslala téhož dne předžalobní výzvu na adresu , adresa, .10. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.21. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.24. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ, a to prostředky komunikace na dálku, kdy totožnost byla ověřena platbou z účtu žalovaného ve výši 0,01 Kč. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, které žalovanému poskytla bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Celková splatná částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit, činila 16 631 Kč.25. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnik