13 C 74/2021-37 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 713,96 Kč z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese [adresa]. Pracovníky společnosti [právnická osoba] bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na výše uvedené adrese provádí neoprávněný odběr elektřiny. Dne [datum] byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k [datum] ([anonymizována dvě slova] kWh). Dne [datum] byl ři kontrole odběrného místa zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy. Stav elektroměru při demontáži byl [anonymizována dvě slova] kWh. Celková doba trvání neodprávněného odběru byla 104 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo vypočteno jako rozdíl stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, a to rozdíl vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) a vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH, tj. ( (13 806 kWh – 12 825 kWh) + (0,0 kWh - 0,0 kWh)) x 5, [číslo] Kč/kWh = 5 606,16 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 16 713,96 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Tato částka se skládá z 5 606,16 Kč představující množství neoprávněně odebrané elektřiny a 11 107,80 Kč za služby poskytnuté [právnická osoba] Foreniscs a.s směřující ke zjištění neoprávněného odběru elektřiny. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. 4. Soud na základě listin založených ve spise učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný měli uzavřenou smlouvu na dodávku elektrické energie, tato byla k [datum] ze strany obchodníka ukončena se stanovením náhradních hodnot ve výši 12 825 kWh /viz smlouvu v elektronické podobě v systému ISAS/. Dne [datum] provedla [právnická osoba] Forensics a.s. kontrolu odběrného místa na adrese [adresa], při které bylo zjištěno, že je prováděn odběr elektřiny bez uzavření smlouvy. Elektroměr byl demontován se stavem 13 806 kWh. Žalovaný tak neoprávněně odebral elektřinu v množství 981 kWh (tj. [anonymizována dvě slova] kWh – [anonymizována dvě slova] kWh). Žalobkyni vznikla škoda ve výši 16 713,96 Kč, z toho 5 606,16 Kč představuje náhradu za neoprávněně odebranou elektrickou energii a 11 107,80 Kč představuje náhradu nákladů za provedení kontroly odběrného místa společností [právnická osoba] /viz protokol o kontrole na č. l. 12 spisu, oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na č. l. 11 a 13 spisu, výpočet náhrady škody na č. l. 14 spisu, čestné prohlášení na č.l.17 spisu/. Tato částka byla žalovanému fakturována daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] splatným dne [datum] daňový doklad na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl k úhradě dluhu opakovaně vyzýván, naposledy byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] výzvy na č. l. 16 a 18 spisu, doklad o doručování na č.l. 18a spisu/. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, tato byla k [datum] ukončena se stanovením náhradních hodnot [částka] kWh. Dne [datum] provedla společnost [právnická osoba] kontrolu odběrného místa na adrese [adresa], při které bylo zjištěno, že je prováděn odběr elektřiny bez uzavření smlouvy. Elektroměr byl demontován se stavem [anonymizována dvě slova] kWh. Žalovaný tak neoprávněně odebral elektřinu v množství 981 kWh. Žalobkyni vznikla škoda ve výši 16 713,96 Kč, kdy 5 606,16 Kč představuje náhradu za skutečně neoprávněně odebranou elektrickou energii a 11 107,80 Kč představuje náhradu nákladů za provedení kontroly odběrného místa společností [právnická osoba] 6. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle písm. c) stejného ustanovení odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, Podle odst. 3 tohoto ustanovení je při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 7. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 8. Podle ust. § 9 odst. 12 vyhlášky vyhlášky č. 82/2011 Sb., součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 9. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny na odběrném místě [adresa]. Žalovaný tak neoprávněně odebral elektrickou energii v množství 981 kWh, čímž vzniklo žalobkyni právo na uhrazení náhrady škody ve výši 5 606,16 Kč za neoprávněně odebranou energii. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady za účelně vynaložené náklady ve výši 11 107,80 Kč v důsledku neoprávněného odběru elektřiny žalovaným, tzn. zejména náklady spojené s proběhlou kontrolou odběrného místa, to vše spolu s 21 % DPH. Soud proto na základě výše uvedeného uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 16 713,96 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Žalovaný byl povinen žalobkyni k její výzvě dle § ust. 1958 o. z. dlužnou částku nahradit. Jelikož žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, a dostal se tak do prodlení dle ust. § 1968 o. z., soud přiznal žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 400 Kč. Z toho 800 Kč představuje zaplacený soudní poplatek a 600 Kč představuje podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhradu nákladů žalobce, jenž není v řízení zastoupen advokátem za dva úkony, a to výzvu k plnění a podání žaloby po 300 Kč.