17 C 280/2021-42 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 47 050 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy, je oprávněna Hlavním městem Prahou k odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací a k jejich následnému umístění na střežené parkoviště a k jejich hlídání. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] na parkoviště provozované žalobkyní. Odtah byl proveden dle § 45 zákona č. 361/2000 Sb. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit za odtah vozidla částku 1 900 Kč a dále parkovné za období od [datum] do [datum], ve výši 250 Kč denně za prvý až třetí den střežení vozidla (celkem 3 dny) a ve výši 400 Kč denně za každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu. Celková výše dlužné částky činí ke dni vyhotovení žaloby 47 050 Kč. Příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyni žalovanou částku neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne [datum] [anonymizována tři slova] byl na pokyn strážníka městské policie proveden odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které stálo na ulici [ulice], [obec a číslo] /viz protokol o odtahu vozidla na [číslo listu] [anonymizováno] i provozovatelem vozidla je od [datum] žalovaný /viz karta vozidla na č. l. 16 Žalovaný byl o odtahu informován dopisem ze dne [datum] zaslaným dne [datum] na adresu trvalého bydliště nám. [ulice a číslo], [PSČ] [obec] na [příjmení], kde si žalovaný zásilku nepřevzal /viz oznámení odtahu vozidla na č.l. 17 p.v. a obálky na č.l. 18 /. Žalobkyně proto požádala dne [datum] Magistrát hl. města Prahy o sdělení doručovací adresy žalovaného /viz žádost o informaci na č.l. 17 Žalobkyni však bylo sděleno, že žalovaný nemá evidovanou doručovací adresu /viz sdělení na č.l. 16 p.v./. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzvána k uhrazení ceny za odtah a parkovného ve výši 29 850 Kč, přičemž dopis byl odeslán dne [datum] na adresu trvalého bydliště žalovaného, kde si žalovaný zásilku nepřevzal /viz výzva na č.l. 20 a obálka na č.l. 19 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích) a podle nařízení Rady hl. m. [obec] ze dne [datum] /viz nařízení na č. l. 25, zejména: Podle § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § [číslo] odst. 1 závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení Rady hl. m. [obec] ze dne [datum] činí maximální cena za úplný odtah vozidla částku 1 900 Kč. Podle § 3 nařízení Rady hl. m. [obec] ze dne [datum] činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel pro prvý až třetí den 250 Kč, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč denně. 6. V daném případě bylo prokázáno, že vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem i provozovatelem je žalovaný, bylo na pokyn strážníka městské policie odtaženo dne [datum] z ulice [ulice], [obec a číslo]. Žalovaný má tak povinnost podle § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích nahradit náklady na odstranění vozidla, které dle nařízení § 2 odst. 1 písm. a) nařízení Rady hl. m. činí 1 900 Kč. Vozidlo bylo následně umístěno na odstavné parkoviště, kde si žalovaný ke dni sepisu žaloby nevyzvedl. Vozidlo bylo tedy ke dni sepisu žaloby umístěno na parkovišti určeném ke střežení celkem 114 dní. Podle § 3 nařízení Rady hl. m. [obec] ze dne [datum] tak vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni za parkovné celkem 45 150 Kč (3 dny x 250 Kč + 111 dnů x 400 Kč). Soud má po důkladném zvážení za to, že takto stanovená maximální cena parkovného je s ohledem na dopravní situaci v [obec] a na komerční ceny celodenního parkovného, přiměřená. Nelze rovněž přehlédnout, že vozidlo žalovaného představovalo překážku provozu na pozemní komunikaci a ohrožovalo jeho bezpečnost a plynulost. Jeho odtažením a umístěním na střežené parkoviště bylo tak předejito případným dalším škodám. Jelikož žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soud nemohl nijak posoudit důvody, proč si vozidlo dosud nevyzvedl, což způsobilo značné navýšení parkovného. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil celkem 47 050 Kč (odtah vozidla 1 900 Kč + parkovné 45 150 Kč). 7. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (žalovaná měla povinnost uhradit dluh bezodkladně po doručení výzvy k úhradě), se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni vyhověl i co do požadovaného příslušenství. 8. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 082 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 882 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.