19 C 69/2021-210 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala určení, že žalovaná pozůstalá manželka není dědičkou ze zákona. Uvedla, že [název soudu], prostřednictvím pověřené soudní komisařky notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], projednává v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum], naposledy trvale bytem [adresa žalované] (dále jen„ zůstavitel“). Žalovaná byla manželkou zůstavitele ke dni jeho úmrtí, žalobkyně byla jeho jediným dítětem. V probíhajícím dědickém řízení žalovaná předložila závěť datovanou dne [datum], u které prohlásila, že tuto vlastnoručně sepsal a podepsal zůstavitel. Touto závětí měl zůstavitel vydědit žalobkyni a veškerý svůj majetek odkázat žalované. 2. Žalobkyně v rámci dědického řízení vznesla námitku dědické nezpůsobilosti žalované, jelikož má za to, že se dopustila zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli a není proto dědičkou po zůstaviteli ze zákona. Žalobkyně spatřuje zavrženíhodný čin v tom, že žalovaná zformulovala text závěti a přinutila zůstavitele závěť vlastní rukou sepsat podle jejího diktátu, a tedy ovlivnila jeho vůli. Zůstavitel v době sepsání závěti již nedisponoval dostatečnými intelektuálními a určovacími (volními) schopnostmi a nebyl schopen projevit svou pravou a svobodnou vůli, ani zformulovat text tak, jak byl napsán. Rovněž má za to, že žalovaná do závěti vpisovala, když text závěti je zjevně psán dvěma různými písmy a obsahuje různé opravy textu. Žalobkyně zejména poukazovala na větu„ Toto vydědění se vztahuje i na potomky z toho důvodu.“, který je dle žalobkyně do závěti viditelně připsán jinou osobou. Žalobkyně je přesvědčena, že zůstavitel by ji nikdy nevydědil. Žalobkyně rovněž pochybuje o tom, že závěť byla sepsána dne [datum], když na ověřovací doložce pro legalizaci je uvedeno, že listinu vlastnoručně podepsal zůstavitel až dne [datum]. Datum [datum] bylo podle žalobkyně vybráno úmyslně, jelikož téhož dne byl zůstavitel podávat vysvětlení na Policii České republiky, kde uvedl, že žalované nikdy nepodepsal žádné listiny, a zároveň se jedná o datum, které je nejblíže k datu 8. 6. 2015, kdy byla konstatována omezená svéprávnost zůstavitele. 3. Ke zdravotnímu stavu zůstavitele uvedla, že blízcí rodinní příslušníci u něj pozorovali změny v chování již od roku 2010. Zůstavitel se často opakoval, nepamatoval si, zda si osladil kávu či zda nabídl občerstvení, nepamatoval si hesla do internetového bankovnictví, cestu domů, uzavíral nevýhodné smlouvy apod. Zůstavitel byl v květnu 2015 hospitalizován se srdeční arytmií, přičemž ošetřující lékař konstatoval zároveň u zůstavitele demenci a nařídil jeho psychiatrické vyšetření. Následně dne 14. 5. 2015 bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti u [název soudu] vedené pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci řízení byl vypracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 28. 11. 2015, který byl potvrzen ústavním znaleckým posudkem Všeobecné fakultní nemocnice v [obec] ze dne 4. 11. 2016. Podle znaleckého posudku trpěl zůstavitel do 8. 6. 2015 mírnou kognitivní poruchou, poté již u něj byla konstatována počínající [anonymizována dvě slova]. V době samotného vyšetření dne 11. 10. 2015 byl zůstavitel již podle znalce velmi dezorientovaný, byl osobou velmi ovlivnitelnou. Podle znalce byl zůstavitel nejpozději od 8. 6. 2015 omezen právně jednat zejména v oblasti financí, a tedy nebyl schopen pořizovat pro případ smrti. Rozsudkem [název soudu] ze dne 9. 3. 2017 byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, přičemž jeho opatrovníkem byla ustanovena žalovaná. 4. Ke svému vztahu k zůstaviteli uvedla, že spolu měli standartní vztah, vycházeli spolu dobře, pravidelně se stýkali. Žalovaná však v posledních letech bránila zůstaviteli v kontaktu s rodinou, vyvíjela na něj nátlak k uzavření sňatku a k darování domu na [obec], přičemž jí měl podepsat nějaké dokumenty, jejichž obsah neznal, což rodině i opakovaně zůstavitel sdělil. Od podzimu 2014 byl zůstavitel výlučně pod vlivem žalované. 5. Žalovaná zcela odmítla, že by se dopustila zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli a trvá na tom, že je způsobilou dědičkou ze zákona. Odmítla, že by zůstavitele k sepsání závěti nutila či ho k tomu lstí přiměla. Uvedla, že k sepsání závěti došlo dne [datum], tedy téměř dva roky předtím, než byl zůstavitel pravomocně omezen ve svéprávnosti. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že„ důvod pro změnu svéprávnosti posuzovaného lze odvozovat až po 8. 6. 2015“, tedy k důvodům pro omezení svéprávnosti došlo nejdříve od 8. 6. 2015, nikoliv nejpozději, jak uvádí žalobkyně. Závěť byla sepsána dne [datum], tedy pouhých 15 dní poté, kdy podle znalce mělo dojít k omezení svéprávnosti. [jméno] omezení ve svéprávnosti tak musela být v uvedenou dobu výrazně nižší, než tomu bylo v době, kdy rozhodoval soud o omezení svéprávnosti zůstavitele. 6. Žalovaná uvedla, že v době datace závěti zůstavitel nejevil výrazné známky zmenšené svéprávnosti, např. stále řídil motorové vozidlo. Zůstavitel ještě dne [datum] uzavřel s žalovanou sňatek, přičemž znalecké posudky shledaly zůstavitele schopného pochopit smysl manželství, a tedy manželství bylo uzavřeno platně. Žalovaná se proto domnívá, že není důvod pochybovat o tom, že zůstavitel necelý měsíc po uzavření sňatku mohl z vlastní vůle sepsat závěť a tehdy svou novomanželku povolat za jedinou dědičku. Sám zůstavitel znalci [příjmení] [příjmení] při vyšetření dne 11. 10. 2015 sdělil, že:„ ...když bych umřel, aby to (dům) zdědila manželka... je to i od právníka...“ Z uvedeného vyplývá, že vůlí zůstavitele bylo určit za dědičku žalovanou. 7. Žalované není známo, že by kdokoliv ponoukal zůstavitele k sepsání závěti. Uvedla, že vnučka zůstavitele [jméno] [příjmení] chtěla od zůstavitele odkoupit jeho rodinný dům na [obec] za cenu okolo 900 000 Kč, což je cena hluboko pod hranicí ceny obvyklé, s tím, že by pro zůstavitele zřídila místo v domově důchodců. Zůstavitel nechtěl dům prodat a soustavnému nátlaku odolával. Rodina ho kontaktovala pouze za účelem odkupu domu a jeho přemístění do domova důchodců. Zůstavitel jak [obec] České republiky, tak při vyšetření lékaři, opakovaně sděloval, že se ho snaží vnučka připravit o dům a že mu je s žalovanou dobře. Uvedla, že je možné, že se zůstavitel rozhodl závěť sepsat právě v souvislosti se svým výslechem na Policii České republiky. 8. Je jí známo, že zůstavitel necelý rok po sepsání závěti hovořil o závěti se sousedem [jméno] [příjmení], který mu doporučil, aby podpis na závěti byl úředně ověřen, což odůvodňuje odlišnou dataci na závěti a na ověřovací doložce. Ohledně grafické stránky a jisté neupravenosti závěti žalovaná uvedla, že se uvedeného mohl zůstavitel dopustit vlivem své začínající nemoci, odmítla však, že by k uvedenému mohlo dojít v důsledku ovlivnění zůstavitele žalovanou. 9. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: 10. Zůstavitel byl hospitalizovaný v květnu [rok] z důvodu selhání srdce. Lékař zpozoroval u zůstavitele pokles kognitivních funkcí a navrhl psychiatrické vyšetření (viz zpráva o hospitalizaci ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 10 spisu [spisová značka]). 11. Dne 14. 5. 2015 byl [název soudu] doručen návrh vnučky zůstavitele [jméno] [příjmení] na omezení svéprávnosti zůstavitele, v němž bylo mj. uvedeno, že zůstavitel navázal v roce 2012 partnerský vztah s žalovanou (tehdy [jméno] [příjmení]), přičemž rodina má za to, že jediným důvodem, proč se zůstavitelem žalovaná je, jsou finance. Od února 2015 měla žalovaná na zůstavitele naléhat, aby na ni převedl nemovitost na [obec] (viz návrh na omezení svéprávnosti ze dne 14. 5. 2015 na č.l. 1 spisu zn. [spisová značka]). 12. Dne 15. 5. 2015 vnučka zůstavitele [jméno] [příjmení] a její manžel podali na žalovanou trestní oznámení, jelikož měli za to, že žalovaná využívá pokročilé demence zůstavitele a snaží se bez jeho souhlasu a pod nátlakem uzavřít se zůstavitelem sňatek a to za tím účelem, aby ho následně donutila k uzavření darovací smlouvy, na základě které by zůstavitel převedl svůj dům na žalovanou. Provedeným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že žalovaná spáchala trestný čin (viz vyrozumění PČR ze dne 5. 11. 2015 na č.l. 81 spisu [spisová značka]). 13. Při vyšetření dne 20. 5. 2015 byl zůstavitel orientován, cítil se dobře, nicméně bylo doporučeno psychiatrické vyšetření (viz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 55 spisu [spisová značka]). 14. Dne [datum] zůstavitel a žalovaná uzavřeli manželství (viz oddací list na č.l. 16 spisu [spisová značka]). 15. Dne 1. 6. 2015 bylo u zůstavitele provedeno vstupní psychiatrické vyšetření, při kterém uvedl, že se bojí vnučky, která ho chce umístit do domova důchodců a stále mu volá, protože chce jeho dům. Zůstavitel si proto vzal žalovanou. V době vyšetření byla řeč zůstavitele srozumitelná, gramaticky správná, myšlení koherentní. Bylo zjištěno, že u něj počíná [anonymizováno] nemoc a byly mu nasazeny léky (viz znalecký