13 C 11/2022-57 — Okresní soud v Mělníku

Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 500 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne [datum] při jízdě na vlakové lince [číslo] – hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm právní předchůdkyně žalobkyně požadovala přirážku k jízdnému ve výši 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem, společností [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] která tuto pohledávku následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne [datum] na vlakové lince [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, přirážku k jízdnému nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] která pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] tuto postoupila na žalobkyni. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne [datum]. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 4 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího. Výše přirážky podle § 37 odst. 4 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku 500 Kč, při platbě na místě nebo ve stanovené lhůtě se snižuje na 100 Kč. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou právním předchůdcem žalobkyně, tedy využíval plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. nového občanského zákoníku, avšak porušil přepravní podmínky dopravce. Povinnost k zaplacení přirážky (500 Kč) mu tedy byla uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (ke dni následujícímu po kontrole). Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.