4 C 111/2020-103 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na vyklizení ve výroku specifikovaných nemovitých věcí (dále jen„ předmětné nemovitosti“) a jejich předání žalobkyni. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právními předchůdci žalobkyně, předchozími vlastníky předmětných nemovitostí, manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále jen„ právní předchůdci žalobkyně“) jakožto pronajímateli nájemní smlouvu, ve znění jejich dvou pozdějších dodatků ze dnů [datum] a [datum] Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na tři měsíce počínaje od [datum] s tím, že nájemní smlouva se automaticky dle čl. II odst. 2 smlouvy vždy prodlužuje na dobu dalších 3 měsíců, pokud některá ze stran ve lhůtě nejméně 15 dnů před uplynutím 3 měsíců doby nájmu neoznámí písemnou formou druhé straně, že nesouhlasí s dalším prodlužováním smlouvy. Při oznámení neprodloužení smlouvy zaniká nájemní vztah uplynutím základní doby a nájemce je povinen pronajaté nemovitosti vyklidit a vyklizené předat pronajímatelům nejpozději v poslední den trvání nájemního vztahu. K uvedenému prodlužování nájemní smlouvy docházelo opakovaně, naposledy v období od [datum] do [datum]. Právní předchůdci žalobkyně zaslali žalovanému písemný nesouhlas s dalším prodloužením ve dnech [datum] a [datum], čímž došlo k zániku nájemního vztahu ke dni [datum], a žalovaný byl zároveň vyzván k vyklizení a předání předmětných nemovitostí k témuž dni. Žalovaný však předmětné nemovitosti doposud nevyklidil, a to ani po předžalobní výzvě žalobkyně, která předmětné nemovitosti v mezidobí nabyla. 2. Žalovaný nárok neuznal. Uvedl, že žalobkyně není oprávněným vlastníkem předmětných nemovitostí a odkázal na probíhající řízení o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 20 C 154/2020. Dále namítal, že právní předchůdci žalobkyně nedoručili žalovanému oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy, tedy že k ukončení nájemní smlouvy dosud nedošlo. Dále namítal neurčitost navrhovaného petitu při použití formulace„ žalovaný a všichni, kdo s ním bydlí“ pro stanovení vyklizovací povinnosti žalovaného. Nakonec navrhoval, aby v případě uložení vyklizovací povinnosti byla stanovena další pariční lhůta, a to nejméně 3 měsíců, mimo jiné z důvodu tíživé majetkové, resp. sociální situace žalovaného, proti kterému jsou vedena 2 exekuční řízení, pročež je pro žalovaného složité zajištění náhradního bydlení. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalobkyně je vlastnicí předmětných nemovitostí, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k témuž dni) mezi žalobkyní a právními předchůdci žalobkyně, manželů [příjmení], kteří předmětné nemovitosti dříve zakoupili od žalovaného /viz výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] o zápisu vlastnictví právních předchůdců žalobkyně na č. l. 11 spisu, kupní smlouvu ze dne [datum] mezi právními předchůdci žalobkyně a žalobkyní na č. l. 15-16, výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] na č. l. 17, a dále obsah spisu Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 20 C 154/2020, zejména rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 15. 10. 2021, č. j. 20 C 154/2020-417 ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, č. j. 21 Co 45/2022-472 na č. l. 64-71 Mezi právními předchůdci žalobkyně a žalovaným byla sjednána nájemní smlouva (ve znění jejich dvou dodatků ze dnů [datum] a [datum]) na dobu určitou, a to na tři měsíce počínaje od [datum] s tím, že nájemní smlouva se automaticky dle čl. II odst. 2 vždy prodlužuje na dobu dalších 3 měsíců, pokud některá ze stran ve lhůtě nejméně 15 dnů před uplynutím 3 měsíců doby nájmu neoznámí písemnou formou druhé straně, že nesouhlasí s dalším prodlužováním smlouvy /viz nájemní smlouvu na č. l. 8, včetně dodatků na č. l. 13 a 18/. Právní předchůdci žalobkyně sdělili svůj nesouhlas s pokračováním nájemní smlouvy přípisem ze dne [datum] /viz oznámení nesouhlasu s dalším prodloužením ze dne [datum] na č. l. 9, včetně podací stvrzenky na č. l. 10 a následně opakovaně vyzývali žalovaného k vyklizení a předání předmětných nemovitostí /viz opětovnou výzvu k vyklizení právními předchůdci žalobkyně ze dne [datum] na č. l. 14, včetně podací stvrzenky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k vyklizení a předání předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 12, včetně podací stvrzenky na č. l. 12 p. v./. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další pro spor významné skutečnosti. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle ust. § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. 7. Dle ust. § 1040 odst. 1 o. z., může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. 9. Soud vzal za prokázané, že žalovaný nadále setrvává v předmětných nemovitostech bez právního důvodu, ačkoliv nájemní smlouva nebyla ze strany právních předchůdců žalobkyně po posledním 3 měsíčním prodlužovaném období od [datum] do [datum] znovu prodloužena. Sjednaný nájem dle nájemní smlouvy na dobu určitou proto zanikl dnem [datum], avšak žalovaný porušil svou sjednanou povinnost k poslednímu dni nájemní smlouvy předmětné nemovitosti vyklidit a předat je právním předchůdcům žalobkyně (respektive po nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem žalobkyní ke dni [datum] žalobkyni). Žalobkyně jako vlastnice předmětných nemovitostí se proto oprávněně domáhá vyklizení a předání předmětných nemovitostí užívaných bez právního důvodu, a soud proto vyklizovací žalobě vyhověl. 10. Ohledně lhůty k vyklizení předmětných nemovitostí soud vycházel ze zákonem stanovené obvyklé lhůty 15 dnů dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), avšak stanovil lhůtu k vyklizení a předání delší, a to 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Soud delší lhůtu určil s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o vyklízení žalovaného z jeho dosavadního bydliště, jakožto i současné nedobré majetkové poměry žalovaného (včetně probíhajících exekucí), kvůli kterým má žalovaný problémy s nalezením nového bydliště. Soud uvedenou lhůtu považuje za dostatečně dlouhou za situace, kdy žalovaný setrvává v předmětných nemovitostech neoprávněně již třetím rokem po vypršení nájemní smlouvy, a to i přes opakované výzvy právních předchůdců žalobkyně i žalobkyně, přičemž nejpozději ke dni právní moci zamítavého rozsudku odvolacího Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, č. j. 21 Co 45/2022-472, tedy ke dni [datum], si musel být žalovaný vědom neoprávněnosti jeho dosavadního přebývání v předmětných nemovitostech, a že tyto nemovitosti musí neprodleně vyklidit a předat. Uvedená měsíční vyklizovací lhůta proto (i s ohledem na dosavadní délku řízení o vyklízení nemovitosti) představuje dostatečnou dobu pro vyklizení a předání předmětných nemovitostí, kdy stanovení ještě delší lhůty by již představovalo neospravedlnitelný zásah do vlastnického práva žalobkyně, pakliže se na delší lhůtě žalobkyně s žalovaným nedohodli. 11. Ohledně námitky nedostatku aktivní legitimace, resp. skutečnosti, že žalobkyně dle tvrzení žalovaného není vlastnicí předmětných nemovitostí, soud zcela odkazuje na závěry v řízení o určení vlastnického práva, zejména na rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 15. 10. 2021, č. j. 20 C 154/2020-417 ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, č. j. 21 Co 45/2022-472. 12. K námitce nedoručení oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy soud uvádí, že žalobkyně doložila všechny podací lístky, jednak od odeslání oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy, jakožto i od navazujících výzev k vyklizení a předání předmětných nemovitostí. Soud tudíž nemá důvod pochybovat o možném nedoručení oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy ze strany poskytovatele poštovních služeb, a doručení oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy žalovanému tudíž soud považuje za prokázané. Vznesenou námitku soud považuje za tendenční s ohledem na skutečnost, že žalovaný námitku nedoručení oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy neuplatnil vůči žalobkyni (respektive právním předchůdcům žalobkyně) dříve, a pakliže by tak snad učinil, tak soudu tuto skutečnost v nynějším řízení netvrdil a ani nenavrhoval potřebné důkazy k jejímu prokázání. 13. Formulace žalobního petitu ze strany žalobkyně pro stanovení vyklizovací povinnosti žalovaného původně ve znění„ žalovaný a všichni, kdo s