9 C 69/2022-25 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 950 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně má dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) právo na příspěvek od vlastníka příp. provozovatele vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pakliže jej písemně vyzve k úhradě se splatností nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Žalovanému – vlastníkovi/provozovateli vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] byla výzva odeslána dne [datum]. Žalovaný neměl přes svoji zákonnou povinnost sjednáno pojištění odpovědnosti v období od [datum] do [datum], celkem tedy 10 dní, žalobkyni proto náleží nárok na zaplacení částky 950 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 650 Kč (násobku zákonné denní sazby 65 Kč počtem 10 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů). 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 6. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem/provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], přičemž žalobkyně v daném období neevidovala žádný existující pojistný vztah ohledně pojištění odpovědnosti z provozu daného vozidla /viz vyřízení žádosti o sdělení informací z registru vozidel/. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem odeslaným žalovanému dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za dané období ve výši 950 Kč, který se skládá ze základu příspěvku ve výši 650 Kč (násobku zákonné denní sazby 65 Kč a počtu 10 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč s tím, že pohledávka je splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy /viz výzvu/. Žalovaný však příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, nereagoval ani na následné upomínky /viz upomínky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) OdpVoz musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 9. Dle ust. § 4 odst. 1 OdpVoz vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník (provozovatel) vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem (provozovatelem) vozidla. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Podle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se stanoví denní sazba příspěvku podle ust. § 4 odst. 5 OdpVoz pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 včetně ve výši 30 Kč, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč a se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. 11. Dle ust. § 2a této vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů (žalobkyně) spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 OdpVoz 300 Kč. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Soud vzal za prokázané, že žalovaný byl veden jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla v registru vozidel, čímž byla založena vyvratitelná domněnka, že byl skutečně vlastníkem/provozovatelem vozidla, ohledně kterého nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla. Žalobkyně tak má ze zákona právo na úhradu příspěvku ve výši 650 Kč a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, celkem tedy na částku 950 Kč, kterou však žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.