10 C 155/2023-65 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 151 352,02 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník a řidič vozidla Citroën C4, [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“) způsobil dne [datum] silniční dopravní nehodu, neboť nedal při odbočování vlevo přednost protijedoucím vozidlům poškozených 1) a 2), a narazil tak do vozidla Škoda Kamiq, [registrační značka] ve vlastnictví [právnická osoba], s. r. o., [IČO] (dále jen„ poškozené vozidlo 1“), čímž způsobil na poškozeném vozidle 1) škodu v celkové výši 281 570 Kč, a dále narazil do vozidla Mercedes-Benz, [registrační značka] ve vlastnictví [právnická osoba] rent – car, s. r. o., [IČO] (dále jen„ poškozené vozidlo 2“), čímž způsobil na poškozeném vozidle 2) škodu ve výši 79 505 Kč za opravu poškozeného vozidla, ve výši 5 000 Kč za náhradu za odečtenou spoluúčast, ve výši 1 500 Kč za náklady na odtah, ve výši 17 505 Kč za náhradu za znehodnocení vozidla dopravní nehodou a 66 556 Kč za pronájem náhradního vozidla. K datu dopravní nehody neměl žalovaný jakožto vlastník škodícího vozidla uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla, ač k tomu byl povinen dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“). Žalobkyně má dle zákona OdpVoz povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. Žalobkyně poškozeným osobám vyplatila pojistné plnění celkem ve výši 451 636 Kč (1) 281 570 Kč a 2) 170 066 Kč), a dále uhradila poplatek likvidátorovi ve výši 2 420 Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodné události. Žalobkyni vznikl dle ustanovení § 24 odst. 9 OdpVoz nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila poškozeným osobám dle odst. 2 písm. b) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 151 352,02 Kč (1/3 z 454 056 Kč) se splatností částky 94 663,34 Kč do [datum], částky 33 335,01 Kč do [datum], částky 5 835 Kč do [datum] a částky 17 518,67 Kč do [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný jakožto řidič motorového vozidla způsobil dne [datum] silniční dopravní nehodu způsobem popsaným v žalobě, a tím poškodil vozidla poškozených osob. Žalovaný byl k datu dopravní nehody vlastníkem škodícího vozidla /viz záznam o dopravní nehodě na č. l. 10-31 spisu/, přičemž neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Celková vzniklá škoda ve výši 454 056 Kč sestává z vzniklé škody na 1.) poškozeném vozidle ve výši 281 570 Kč, na 2.) poškozeném vozidle ve výši 79 505 Kč za opravu poškozeného vozidla, ve výši 5 000 Kč za náhradu za odečtenou spoluúčast, ve výši 1 500 Kč za náklady za odtah, ve výši 17 505 Kč za náhradu za znehodnocení 2.) vozidla dopravní nehodou a 66 556 Kč za pronájem náhradního vozidla, a ve výši 2 420 Kč jako náhrady vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodné události /viz záznam o dopravní nehodě na č. l. 10-31, stanovení výše skutečné škody vozidel na č. l. 34, [číslo], [číslo], výpočet znehodnocení 2) vozidla na č. l. 39-42, posudek nákladů na opravu na č. l. 43-46 Žalobkyně uvedenou škodu uhradila /viz detail transakce o provedení plateb na č. l. 32-33, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58/, a vůči žalovanému uplatnila nárok na regres ve výši 1/3 z poskytnutého plnění, tedy ve výši celkem 151 352,02 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 59 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) a dále dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, tedy ve znění účinném od 1. 1. 2018. 7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. b) OdpVoz může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Dle ust. § 24 odst. 2 písm. b) OdpVoz Kancelář pojistitelů (žalobkyně) poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 9. Dle ust. § 24 odst. 9 OdpVoz výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d) (odcizením). 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Soud vzal za prokázané, že žalovaný jako řidič způsobil dopravní nehodu, na základě níž vznikla škoda, kterou měla žalobkyně povinnost nahradit, a dále její část odpovídající 1/3 vymáhala na základě regresní náhrady po žalovaném. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 863,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 055 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 151 352,02 Kč sestávající z částky 7 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 590 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 850 Kč ve výši 3 958,50 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.