15 C 224/2022-11 — Okresní soud v Mělníku

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal náhrady škody způsobenou nezákonným rozhodnutím státního orgánu a nesprávným úředním postupem, konkrétně Okresní správou sociálního zabezpečení v [obec]. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) se nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 OdpŠk (ministerstva a jiné ústřední správní úřady). Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Vzhledem k tomu, že z podané žaloby nijak neplynulo, zda byla splněna podmínka pro uplatnění nároku na náhradu škody u soudu, tedy, zda, případně kdy a s jakým výsledkem žalobce nárok uplatnil u úřadu, který je v této věci oprávněn jednat za stát, vyzval soud žalovaného přípisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dne [datum], aby soudu sdělil, zda nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím státního orgánu a nesprávným úředním postupem uplatnil u příslušného úřadu, tedy u příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu a pro případ, že nárok dosud neuplatnil, zda tak učinil v současné době. Žalobci přitom soud poskytl přiměřenou lhůtu k vyjádření, případně k uplatnění nároku u příslušného úřadu. Současně soud žalobce poučil o tom, že pokud požadované informace soudu ve stanovených lhůtách nesdělí nebo bude zjištěno, že nárok nebyl řádně uplatněn v souladu s OdpŠk u příslušného úřadu, tak soud řízení dle § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.„), zastaví pro nedostatek podmínky řízení. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky je požadavek na předběžné projednání nároku u příslušného úřadu obligatorní podmínkou pro uplatnění nároku u soudu. Pokud tímto způsobem žalobce nepostupoval, jedná se o odstranitelný nedostatek podmínky dle § 103 a § 104 o. s. ř., tedy je na místě učinění vhodných opatření k odstranění této překážky, přičemž neodstranění tohoto nedostatku vede k zastavení řízení dle § 104 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 2009 sp. zn. 25 Cdo 1891/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010 sp. zn. 25 Cdo 197/2010, usnesení nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013 sp. zn. 30 Cdo 532/2013, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3226/2013). Jelikož žalobce ani přes k tomu učiněné opatření soudu, nedoložil, že nárok na náhradu škody uplatnil u příslušného úřadu, zatížil řízení nedostatkem podmínek, který se nepodařilo odstranit, proto soudu nezbylo jinak než řízení výrokem I. tohoto usnesení zastavit (§ 104 odst. 2 o. s. ř.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by žalobce, který zavinil, že řízení muselo být zastaveno, byl povinen nahradit žalované její náklady, avšak žalované dosud žádné náklady nevznikly. Bylo proto rozhodnuto, že žádný z účastníků na jejich náhradu právo nemá (výrok II. tohoto usnesení).