5 C 58/2022-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 16.6.2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 19 762 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávkách elektrické energie jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo] z faktury [číslo] splatné dne 31.7.2020. Žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil, proto žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila. Uvedla, že se žalobkyně stala věřitelkou veškerých pohledávek [právnická osoba] a.s., [IČO] ke dni 1.11.2021 poté, co [právnická osoba] a.s. vložila svůj obchodní závod jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Gruzie. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat, otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska. Podle čl. 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Brusel I bis se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V dané věci žalobkyně, jakožto provozovatelka podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, uplatňuje právo na úhradu dluhu ze smlouvy uzavřené, jež spadá do její podnikatelské činnosti proti žalovanému, jenž je spotřebitelem. Žalovaný má na území České republiky bydliště, když na adrese, kterou má zapsánu jako adresu pobytu v informačním systému základních registrů, mu je vyplácen invalidní důchod třetího stupně od [obec] správy sociálního zabezpečení. Mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci dle čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis. tak je dána. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a.s., [IČO], dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházejícím se na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně /viz smlouvu na č. l. 9-10 Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou [číslo] znějící na částku 19 762 Kč za spotřebu elektřiny v období od 4.9.2018 do 14.7.2020 se splatností do 31.7.2020, žalovaný však ničeho neuhradil /viz vyúčtování na č. l. 7-8 Ke dni 1.11.2021 vložila [právnická osoba], a.s., [IČO] část svého obchodního závodu označovaného jako„ divize maloobchodu“ jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalobkyně, čímž se žalobkyně vstoupila do práv a povinností [právnická osoba] a.s. /viz výpis z obchodního rejstříku žalobkyně přístupný na www.or.justice.cz Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 8.4.2022 /viz předžalobní výzvu na č. l. 12 a potvrzení o podání na č. l. 13 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] a.s., a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyně vstoupila do práv a povinností [právnická osoba] a.s. ke dni 1.11.2021 a je tak ve věci aktivně legitimována. Žalobkyně uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 762 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když skutečnost, že je zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH si soud ověřil z databáze ARES. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.