10 C 131/2024-25 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese Grégrova174, , adresa, . Ke dni , datum, byla ze strany původního zákazníka na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie původnímu zákazníkovi byla na žádost obchodníka ukončena stanovením hodnot ke dni , datum, a to VT: 3 189 kWh a NT: 36 007 kWh. Dne , datum, byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav uvedeného elektroměru při demontáži činil VT: 3 237 kWh a NT: 37 802 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 88 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Žalovaný užíval odběrné místo, ve kterém docházelo k neoprávněnému odběru, a měl uzavřenou smlouvu o připojení odběrného místa. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tedy 1 843 kWh. Jedná se o rozdíl vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) a vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH, tj. ((3 237,0 kWh – 3 189,0 kWh) + (37 802,0 kWh – 36 007,0 kWh)) x 14,, adresa, Kč/kWh = , částka, + platba za stálý příkon ve výši , částka, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši , částka, (včetně DPH) fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, splatnou dne , datum, .2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí č. 21_NN_1010010353. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala připojit odběrné elektrické zařízení k distribuční soustavě a zajistit žalovanému dlouhodobě rezervový příkon pro odběrné místo , adresa, , /viz smlouvu na č. l. 10 – 11 spisu/. Dne , datum, byla ze strany původního zákazníka na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie stanovením náhradních hodnot, a to VT: 3 189 kWh a NT: 36 007 kWh. Z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohla být provedena demontáž elektroměru podle příkazu č. , hodnota, , ke které došlo následně dne , datum, v 10:05 hodin. Demontáž provedla společnost , právnická osoba, . za přítomnosti žalovaného kontrolu elektrického rozvaděče umístěného na chodbě bytového domu, kde se nacházel elektroměr v. č. , hodnota, se stavem VT: 3 237 kWh a NT: 37 802 kWh. Na elektroměru byla ukončena smlouva, a proto byl dle ověření žalobkyně elektroměr určen k demontáži. Na elektroměru nebyly známky poškození, ale stav na elektroměru byl vyšší, než při ukončení smlouvy. Elektroměr byl demontován a nahrazen zabezpečovací krabičkou KP01. Žalovaný tak neoprávněně odebral elektřinu v množství 1 843 kWh (tj. 3 237,0 kWh – 3 189,0 kWh) + (37 802,0 kWh – 36 007,0 kWh). Žalobkyni vznikla škoda ve výši , částka, a ve výši , částka, za příkon, celkem tedy částka ve výši , částka, /viz protokol o kontrole na č. l. 12 – 12 p. v., oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na č. l. 13 – 14 p. v., výpočet náhrady škody na č. l. 15/. Tato částka byla žalovanému fakturována daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností do , datum, /viz faktura na č. l. 16- 16 p. v./. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz upomínku na č. l. 17předžalobní výzvu na č. l. 18/.6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. “), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) a podle vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“), to vše ve znění účinném ke dni vzniku závazku.7. Podle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy i připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.8. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. , právnická osoba, zákona dle vyhlášky.9. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 16 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.10. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1. vyhlášky se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.11. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.13. Soud vzal za prokázané, že žalovaný po ukončení smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí neoprávněně odebíral v označeném odběrném místě elektrickou energii v množství 1,843 kWh. Žalobkyně má v takovém případě v souladu se shora uvedenou vyhláškou právo na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny či na množství stanovené fikcí způsoby uvedenými ve vyhlášce v případě, že skutečné množství nelze určit. Žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení náhrady škody ve výši , částka, za neoprávněně odebranou energii a , částka, za příkon, celkem , částka, (včetně DPH). Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a prokázal, kdy a jak dluh uhradil, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.15. , adresa, k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na