10 C 155/2024-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 23,270052 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , dlužné splátky do data zesplatnění úvěru ve výši , částka, , úrokové vyrovnání ve výši , částka, , smluvní pokuta za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši , částka, (3 × , částka, ), náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši , částka, , příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , vše kapitalizováno ke dni , datum, , a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 23,270052 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . RPSN činila 25,9 %. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s každou splátkou. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí , částka, za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů /viz úplný výpis z obchodního rejstříku v elektronické evidenci CEPR, smlouvu o úvěru na č. l. 9 – 10 spisu, standardní informace na č. l. 11 – 12, úvěrové podmínky v elektronické evidenci CEPR/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 13 – 13 p. v./. Žalovaný uhradil celkem pouze , částka, (, částka, před zesplatněním, , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ) Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz saldokonto v elektronické evidenci CEPR, výpis čerpání na č. l. 14 – 14 p. v., předžalobní upomínku na č. l. 15/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu s tím, že žalovaný byl vyzván k uvedení jeho příjmů a výdajů. Ten k výzvě žalobkyně uvedl, že je zaměstná s trvalým příjmem. K prokázání těchto skutečností žalobkyně soudu předložila listinu nazvanou „Matriční list klienta“, dle které byl žalovaný svobodný, s nejvyšším dosaženým vzděláním učňovským a žil v podnájmu. Dále žalobkyně v této listině zaznamenala, že žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, . jako řadový nebo vedoucí pracovník s čistým měsíčním příjmem , částka, . Měsíční výdaje domácnosti žalovaný uvedl ve výši , částka, . Žalobkyně dále zkontrolovala žalovaného ve veřejných externích registrech (SOLUS, NRKI, CEE a ISIR) jejichž výsledek však soudu nepředložila. Žalobkyně žalovaným uvedené měsíční příjmy ověřila výplatní páskou z měsíce července 2022, dle které byl čistý příjem žalovaného ve výši , částka, . Žalobkyně pak žádným způsobem neověřovala výdaje, když vycházela toliko z výdajů domácnosti uvedených žalovaným ve výši měsíčně , částka, . Z úvěrové zprávy žalovaného je však patrné, že žalovaný měl již tři existující splátkové úvěry a jeden nesplátkový úvěr s měsíční splátkou celkem ve výši , částka, . Z úvěrové zprávy je dále patrno, že v období od března 2022 do července 2022 byly žalovanému odmítnuty celkem čtyři spotřebitelské úvěry /viz matriční list klienta na č. l. 29, výplatní pásku na č. l. 28, úvěrová zpráva na č. l. 30 – 31 p. v./. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný čerpal i další úvěry, měla žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ověřovat o to pečlivěji. Soudu se dále nejeví jako pravděpodobné, že by celkové měsíční výdaje žalovaného dosahovaly celkem částky ve výši , částka, s přihlédnutím k měsíčním splátkám již existujících úvěrům a s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný žil v podnájmu. Žalobkyně nijak neprokázala, jak ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů. Nebylo zjišťováno, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného na bydlení apod. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Soud samozřejmě nepožaduje, aby byly zjišťovány veškeré výdaje žalovaného, nicméně lze již požadovat minimálně ověření nákladů na bydlení (náklady za energie apod.). Ani tyto základní údaje však žalobkyně od žalovaného nezjišťovala a nemohla tak mít o výdajové stránce žalovaného žádnou představu. Žalobkyně tedy vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích, případně z interních statistických výpočtů. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soudu tak s ohledem na absolutní absenci zkoumání skutečných výdajů žalované nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskyt