16 C 227/2024-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem U , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaný následně odsouhlasil. Po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému dne , datum, zaslány peněžní prostředky na bankovní účet č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ke dni podání žaloby ani přes upomínky žalovaný svou pohledávku neuhradil. Celková výše nároků žalobkyně tak činí celkem částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení.2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a to v jedné splátce do , datum, . Součástí smluvní dokumentace byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně, RPSN činila , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 13 – 16 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 17 - 19 spisu/. Dne , datum, byly odeslány peněžní prostředky ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, /viz potvrzení o platbě na č. l. 20 spisu, výpis z účtu na č. l. 32 – 37 spisu/. Žalovaný byl disponentem běžného účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . Na předmětném účtu v období listopad 2022 byla dne , datum, provedena příchozí úhrada ve výši , částka, od , právnická osoba, ., v poznámce bylo uvedeno „Zapujcka B0005880429103440“ /viz výpis z účtu na č. l. 32 - 38 spisu a sdělení banky na č. l. 29 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne , datum, s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, /viz Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 21 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 24 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 22 spisu/. Žalovaný byla vyzýván k úhradě dluhu. Naposledy byla žalovanému dne , datum, odeslána předžalobní výzva z téhož dne /viz předžalobní výzva na č. l. 22 spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh cokoliv dalšího uhradil.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Dle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (tzv. absolutní neplatnost).9. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.12. Z úvěrové smlouvy vyplývá, že celkový poplatek za poskytnutí úvěru odráží jednak sjednaný úrok a jednak náklady úvěrujícího na zpracování žádosti o poskytnutí úvěru a poskytnutí úvěru klientovi, dále zahrnuje servisní službu, jejímž prostřednictvím úvěrující upozorňuje klienta na blížící splátku, a to odesláním SMS zprávy, či odesláním zprávy na e-mailovou adresu klienta. Soud však všechny jednotlivé části poplatku (zejména ty, které nejsou výslovně označeny jako úrok – tudíž administrativní poplatek a poplatek za servisní službu) posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. 1856), v tomto případě předem kapitalizovaného za období předpokládaného trvání smlouvy.13. Dle názoru soudu i s přihlédnutím na koncepci a znění úvěrové smlouvy jako celku nelze administrativní ani servisní poplatek považovat za sjednanou odměnu za samostatná poskytnutá plnění (služby), neboť tyto přímo a neoddělitelně souvisejí toliko s poskytnutím peněžních prostředků žalovanému. Uvedené činnosti (za které mají být jednotlivé poplatky hrazeny) představují toliko vzniklé náklady s poskytnutím a správou pohledávky, včetně zajišťění řádného výběru splátky. Soud nikterak nepopírá, že právní předchůdkyni žalobkyně v souvislostí s touto činností vznikají určité náklady, které však jsou hrazeny v rámci sjednaného celkového úroku jakožto odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytování úvěru, když poskytování úvěrů představuje podnikatelskou činnost právní předchůdkyně žalobkyně. Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zakoupené zboží v obchodě musí zahrnovat všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk prodejce. Současná praxe některých úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává všechny části požadovaného poplatku pouze jako různě nazvané úroky z poskytnuté jistiny.14. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , při sjednávání úroku při peněžité (zá)půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o (zá)půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok , částka, , za poskytnutí jistiny , částka, , která měla být vrácena jednorázově do , datum, . Dle úvěrové smlouvy činí úroková sazba 40 % ročně a RPSN 9 0