19 C 201/2024-99 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Účastníci dále uzavřeli dne , datum, smlouvu o povoleném debetu k témuž běžnému účtu č. , č. účtu, , na základě níž mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet) až do výše , částka, , s tím, že při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a zároveň že je žalovaný alespoň jednou za 360 kalendářních dní povinen vyrovnat veškerou dlužnou částku. Žalovaný úvěr čerpal, neudržoval však na běžném účtu dostatek finanční prostředků a došlo k překročení povoleného debetu. Žalovaný byl proto žalobkyní informován o vzniku nepovoleného debetu, ani přesto však žalovaný nepovolený debet neuhradil. Žalobkyně proto ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Žalobkyně dále dopisem ze dne , datum, informovala žalovaného o zrušení účtu v důsledku zániku smlouvy. Vzhledem k tomu, že tento účet vykazoval debetní dluh ve výši , částka, , byla uvedená pohledávka žalobkyně převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. , tel. číslo, /0100. Žalovaná částka , částka, sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, , příslušenství je představováno úrokem z prodlení a smluvním úrokem dílem v kapitalizované výši a dílem v běžící výši.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Zákonný zástupce žalovaného s žalobkyní podepsali dne , datum, smlouvu o bankovních službách, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Dále uzavřel žalovaný s žalobkyní dne , datum, smlouvu o povoleném debetu k účtu č. , č. účtu, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na základě níž mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet) až do výše , částka, . Při překročení výše úvěru je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to po dobu tohoto překročení. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, zápůjční úroková sazba činila 12 % ročně /viz smlouvu o bankovních službách na č. l. 19 – 21 spisu, smlouvu o povoleném debetu na č. l. 22 – 24 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 25 – 27 spisu/. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím žádosti o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu, ve které uvedl, že je svobodný, dosáhl základního vzdělání, jeho příjem ze závislé činnosti činí , částka, , jeho měsíční výdaje na domácnost a na bydlení činí , částka, a jeho ostatní měsíční výdaje včetně pojištění, spoření a výživného činí , částka, . Žalobkyně před poskytnutí úvěru prověřila v bankovních a nebankovních registrech (CBC, SOLUS, BRKI/NRKI), že žalovaný nesplácí žádné další půjčky. Tvrzení žalovaného bylo dále prověřeno prostřednictvím výpisu z jeho bankovního účtu, za období od září 2022 do října 2023, z něhož je patrné, že počáteční i konečný zůstatek na účtu žalovaného se pohyboval pravidelně v záporných hodnotách, přičemž jediný pravidelný příjem žalovaného pocházel z dávek sociální podpory Úřadu práce (ve zprávě pro příjemce se pravidelně nacházela poznámka: příspěvek na dítě či příspěvek na bydlení) /viz žádost o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu na č. l. 43 spisu, informace z databáze žalobkyně na č. l. 44 spisu, návrh na rozhodnutí o poskytnutí na č. l. 42 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal celkem ve výši , částka, , neudržoval však na běžném účtu dostatek finanční prostředků, když uhradil celkem pouze , částka, , a došlo k překročení povoleného debetu, který žalovaný řádně a včas neuhradil. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu ke dni , datum, , neboť běžný účet vykazoval debetní zůstatek , částka, /viz výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu na č. l. 28 spisu, výpis z účtu na č. l. 29, 32 spisu, odstoupení od smlouvy na č. l. 30 spisu, oznámení o zrušení účtu na č. l. 31 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 54 – 57 spisu, úvěrové podmínky na č. l. 58 – 60 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 33 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zjistila osobní a majetkové poměry žalovaného z jeho prohlášení v žádosti o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu, tj. z údajů uvedených přímo žalovaným a tyto údaje ověřila předložením výpisu z bankovního účtu. Z tohoto výpisu je však jasně patrné, že počáteční i konečný zůstatek na bankovním účtu žalovaného se dlouhodobě pohyboval v záporných hodnotách. Dále z výpisu z bankovního účtu plyne, že žalovaný byl v rozhodné době nezaměstnaný, neboť jeho jediným pravidelným příjmem byly dávky sociální podpory. Ani to však žalobkyni dostatečně neznepokojilo, když se i přesto rozhodla finanční prostředky žalovanému poskytnout. Za popsané situace soud uzavírá, že při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně s odbornou péčí nepostupovala, neboť její postup je odborné péči velmi vzdálen.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však