19 C 255/2024-41 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 18,24 % ročně ve výši celkem , částka, , poplatek za zpracování půjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , a to v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, v hotovosti, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Pohledávka byla dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatek ve výši celkem , částka, , příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , vše kapitalizováno ke dni , datum, , a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 18,24 % ročně ve výši celkem , částka, , poplatek za zpracování půjčky ve výši , částka, , poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a doplňkové pojištění ve výši , částka, v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši , částka, . Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí peněžitých prostředků ve výši , částka, v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti 52 týdnů 177,28 % /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku na č. l. 17 – 18 p. v./. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostával do prodlení, když uhradil pouze dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, /viz tabulka umoření na č. l. 19/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek a seznam v elektronické evidenci CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 20 – 20 p. v., včetně podacího lístku na č. l. 23/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 21 – 22, včetně podacího lístku na č. l. 24/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář nazvaný karta zákazníka, ve kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje ve vztahu k příjmům a výdajům žalovaného. Při žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, se středoškolským vzděláním, bydlí v nájmu a vyživuje jednu osobu. Od listopadu 2019 byl zaměstnán u zaměstnavatele Suckfüll na pozici dělník s tím, že příjem žalovaného činil , částka, . Odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl ve výši , částka, , z čehož , částka, představovaly výdaje na externí splátky. Tyto skutečnosti měly být ověřeny pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu, tyto listiny však soudu předloženy nebyly /viz karta zákazníka na č. l. 16 – 16 p. v. spisu/. Ve svém souhrnu sice žalovaný jistý příjem vykazoval (dle karty zákazníka, jinak však nedoložen, neboť karta zákazníka představuje v podstatě toliko informace zachycené a dále předložené pouze v rovině tvrzení), nicméně faktem zůstává, že výdaje žalovaného nijak doloženy a ověřovány. Dle soudu není dále v reálných možnostech žalovaného, aby částka ve výši , částka, pokryla jeho veškeré životní výdaje (bytovou potřebu – nájem, energie, vyživovací povinnost, běžné výdaje). K tomu je třeba dodat, že právní předchůdkyně žalobkyně měla postupovat o to obezřetněji, když věděla, že se nejedná o jediný poskytnutý úvěr žalovanému, který splácí. Dále je třeba zmínit, že právní předchůdkyně nikterak neověřovala, zda se žalovaný nenachází v insolvenčním řízení, či zda na něj není vedena exekuce. Za popsané situace soud uzavírá, že pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Její postup je odborné péči velmi vzdálen, když se bez bližších znalostí majetkových poměrů žalovaného a především s minimální znalostí jeho výdajů, rozhodla finanční prostředky žalovanému poskytnout. Soudu zcela uniká, na základě jakých zjištění mohla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně dospět k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splatit, když neměla žádnou představu o tom, jaké jsou jeho skutečné příjmové a výdajové poměry. Pro absenci dostatečných tvrzení a důkazů z hlediska zkoumání úvěruschopnosti, nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku