10 C 281/2025-83 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 59,82 % ročně a pojistným v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila před zesplatněním celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Po zesplatnění úvěru žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná částka , částka, se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši , částka, (přičemž tato nová jistina úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši , částka, a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění , datum, ve výši , částka, ), ze smluvních pokut v celkové výši , částka, (2 × , částka, ) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, (19 × , částka, ), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne , datum, do dne vyhotovení žaloby (, datum, ), v celkové kapitalizované výši , částka, , z pojistného ve výši , částka, . Příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 59,82 % ročně z (původní) jistiny , částka, od , datum, do zaplacení (nejvýše však v částce , částka, ), a ze zákonného úroku z prodlení z částky , částka, (součtu původní jistiny , částka, , přirostlých úroků , částka, , smluvních pokut ve výši , částka, pojistné ve výši , částka, , a náhrady nákladů ve výši , částka, ) od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní po posouzení její úvěruschopnosti dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 59,82 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měla žalovaná zaplatit v případě řádného splácení. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění zneužití karty, pracovní neschopnosti, trvalé invalidity a úmrtí, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce , částka, . V případě prodlení žalované se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s každou splátkou a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši , částka, při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 8-10 spisu včetně přílohy – splátkového kalendáře na č. l. 12, předsmluvní formulář na č. l. 25-27, oznámení o schválení úvěru na č. l. 11, dodatek k návrhu smlouvy na č. l. 45-46, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 34 spisu, přihlášku do pojištění na č. l. 41-42, pojištění schopnosti splácet úvěr na č. l. 13-16, prohlášení klienta na č. l. 35-36, hodnocení klienta na č. l. 24 /. Žalovaná úvěr čerpala, se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, když uhradila před zesplatněním celkem pouze , částka, , došlo tak k zesplatnění úvěru ke dni , datum, /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 34, kartu klienta na č. l. 17, upravený splátkový kalendář na č. l. 20-21 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 40 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 40/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalované. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný hodnocení klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil , částka, , přičemž tato skutečnost byla doložena dalšími předloženými listinami. Měsíční výdaje žalované byly uvedeny ve výši , částka, (životní minimum), ve výši , částka, na bydlení (nájemné, inkaso), žalovaná měla předchozí úvěr u žalobkyně, na nějž splácela měsíčně , částka, , žádné jiné výdaje uvedeny nebyly, celkem tedy výdaje ve výši , částka, , přičemž žalobkyně k této částce dále přičetla hodnotu , částka, jako rezervu. Žádné listiny ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalované žalobkyně nepředložila /viz hodnocení klienta na č. l. 24, další listiny vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti na č. l. 27-33, 37 a 39 spisu/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně coby poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála.15. Soud konstatuje, že žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalované, spokojila se toliko s uvedením paušálními částkami v celkové výši , částka, měsíčně. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborn