12 C 135/2025-50 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalované zaplacení 10 962,05 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela dne 1. 6. 2020 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a zaplatit sjednanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala cenu za dodanou elektřinu fakturou č. , hodnota, za období od 1. 12. 2021 do 9. 6. 2022 znějící na částku 32 782,05 Kč a po odečtení přijatých plateb ve výši 17 320 Kč na částku 15 462,05 Kč splatnou dne 7. 7. 2022. Žalovaná na úhradu této faktury uhradila pouze částku 4 500 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byly pohledávky ke dni 30. 4. 2025 postoupeny žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 5. 2025. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu zaslanou žalované dne 7. 5. 2025. Žalobkyně požaduje na jistině částku 10 962,05 Kč, v rámci příslušenství žalobkyně nárokuje zaplacení úroku z prodlení, patrno z výroku I. tohoto rozsudku.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a ve věci zůstala zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 1. 6. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod kódem EAN: , Anonymizováno, na adrese , adresa, . Žalovaná se zavázala hradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny /viz smlouva na č. l. 32-33 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 29-30 spisu, ceník na č. l. 31 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou č. , hodnota, znějící na částku 15 462,05 Kč (nedoplatek) za spotřebu elektřiny v období od 1. 12. 2021 do 9. 6. 2022 se splatností do 7. 7. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku 4 500 Kč /viz faktura na č. l. 9-10 spisu, tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 13. 10. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek ve znění dodatků ze dne 29. 3. 2019, 27. 3. 2020 a dne 22. 12. 2021, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 34-37 spisu, dodatky na č. l. 8, 13-14 spisu, dílčí předávací protokol na č. l. 16-28 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č. l. 12 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 38 spisu/. Žalovaná byla k úhradě vyzývána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2025/viz předžalobní výzva na č. l. 39 spisu, podací lístek na č. l. 11 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, žalovaná však nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně tak prokázala existenci a obsah závazku a unesla tak důkazní břemeno. Za této situace leželo důkazní břemeno tvrdit a prokázat, že nárok vůči ní byl splněn, že nevznikl nebo zanikl z jiného důvodu, na žalované. Žalovaná toto netvrdila ani neprokázala. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 962,05 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.