14 C 308/2025-28 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 23 664,66 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese , adresa, . Ke dni 16. 10. 2024 bylo přistoupeno k vyjmutí pojistek v hlavní domovní skříni a tím došlo k přerušení dodávky elektřiny stanovením náhradních hodnot VT 4.830 kWh a NT 16.001 kWh. Dne 25. 02. 2025 bylo při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . zjištěno připojení odběrného místa, vložením pojistek do HDS, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Následně byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče a technici provedli odečet a demontáž elektroměru se stavy VT 6.213 a NT 16.001 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla od 16. 10. 2024 do 25. 02. 2025. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem počátečního stavu na měřidle a konečného stavu. Jedná se o rozdíl vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) a vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH, tj. (6213,0 kWh – 4830,0 kWh) + (16001,0 kWh – 16001,0 kWh) x 10,53476 Kč/kWh = 14 569,57 Kč + platba za stálý příkon ve výši 680,75 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 23 664,66 Kč (včetně DPH) fakturou č. , hodnota, ze dne 05. 03. 2025 splatnou dne 26. 03. 2025.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně dne 25. 02. 2025 zjistila neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy na adrese , adresa, . Kdy ke dni 16. 10. 2024 bylo přistoupeno k vyjmutí pojistek v hlavní domovní skříni a tím došlo k přerušení dodávky elektřiny stanovením náhradních hodnot VT 4.830 kWh a NT 16.001 kWh. Dne 25. 02. 2025 bylo při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . zjištěno připojení odběrného místa, vložením pojistek do HDS, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Následně byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče a technici provedli odečet a demontáž elektroměru se stavy VT 6.213 a NT 16.001 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla od 16. 10. 2024 do 25. 02. 2025. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem počátečního stavu na měřidle a konečného stavu. Jedná se o rozdíl vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) a vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH, tj. (6213,0 kWh – 4830,0 kWh) + (16001,0 kWh – 16001,0 kWh) x 10,53476 Kč/kWh = 14 569,57 Kč + platba za stálý příkon ve výši 680,75 Kč. /viz protokol o kontrole na č. l. 12, oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na č. l. 13 – 14 výpočet náhrady škody na č. l. 15/. Tato částka byla žalovanému fakturována daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 05. 03. 2025 se splatností do 26. 03. 2025 /viz faktura na č. l. 16./. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne 23. 04. 2025 /viz předžalobní výzvu na č. l. 7/.5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. “), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) a podle vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“), to vše ve znění účinném ke dni vzniku závazku.6. Podle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy i připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.7. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. , právnická osoba, zákona dle vyhlášky.8. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 16 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.9. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1. vyhlášky se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.10. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.12. Soud vzal za prokázané, že žalovaný po ukončení smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí neoprávněně odebíral v označeném odběrném místě elektrickou energii v množství 1,383 kWh. Žalobkyně má v takovém případě v souladu se shora uvedenou vyhláškou právo na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny či na množství stanovené fikcí způsoby uvedenými ve vyhlášce v případě, že skutečné množství nelze určit. Žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení náhrady škody ve výši 15 250,321 Kč za neoprávněně odebranou energii a 8 154,19 Kč za náklady zjištění neoprávněného odběru, celkem 23 664,66 Kč (včetně DPH). Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a prokázal, kdy a jak dluh uhradil, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 547 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 947 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.