15 C 182/2025-37 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvu o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není schopna žalobkyně doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku , částka, převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve smlouvou ze dne , datum, na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, a následně smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne , datum, pod variabilním symbolem , var. symbol, částku ve výši , částka, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, /viz potvrzení o platbě na č. l. 8 spisu, sdělení banky vč. výpisu z účtu na č. l. 26-34 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, přičemž žalované bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 9-13 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 14-16 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 17 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , podle které měla žalovaná dluh uhradit do tří dnů. Výzva byla žalované odeslána téhož dne /viz předžalobní výzva na č. l. 17p. v. spisu, podací lístek na č. l. 18 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”).6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované odeslala dne , datum, částku ve výši , částka, bez právního důvodu, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalované. Žalovaná na výzvu žalobkyně bezdůvodné obohacení nevydala. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou postoupila nejprve na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, a následně na žalobkyni, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající požadované nesplacené části jistiny. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva odeslaná dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, přičemž soud má za to, že výzva se dostala do dispozice žalované dne , datum, . Splatnost dluhu nastala třetím dnem od jejího doručení, tj. dne , datum, . Ode dne následujícího, tedy od , datum, , je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši od , datum, tak, jak žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna z tarifní hodnoty ve výši , částka, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 2 x , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před , datum, (příprava a převzetí zastoupení a předžalobní výzva), z částky , částka, za úkon právní služby realizovaný po , datum, (sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (viz například sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a celá řada dalších). Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.