15 C 364/2024-60 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal vrácení daru pro nevděk. K odůvodnění svého návrhu uvedl, že žalobce jako dárce uzavřel dne , datum, s žalovanou jako obdarovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1013 m², z něhož byl následně oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 140 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), vše v k. ú. a obci , adresa, (dále také je „pozemky“ nebo „nemovitosti“, pozemky budou dále uváděny bez uvedení katastrálního území, přičemž se má za to, že se jedná o k. ú. , adresa, ). Dne , datum, žalobce písemně odvolal dar žalované pro nevděk, tedy odstoupil od předmětné darovací smlouvy. K nevděku žalované žalobce uvedl, že pozemky byly žalované darovány po dohodě mezi žalobcem, otcem žalobce (bývalým manželem žalované), , jméno FO, - bratrem žalobce (synem žalované) a žalovanou, kdy existovala dohoda o tom, že pozemky v budoucnu fakticky připadnou , jméno FO, , který byl v době uzavření darovací smlouvy nezletilý a že v domě na pozemku bude , jméno FO, s žalovanou bydlet. Fakticky došlo k darování pozemků ze strany otce žalobce na žalobce a tento je následně darovací smlouvou daroval žalované s uvedenou podmínkou, že v domě bude bydlet s žalovanou , jméno FO, a pozemky v budoucnu fakticky připadnou jemu. , jméno FO, s žalovanou v domě na pozemcích dosud bydlí, ale žalovaná jej vyzvala k vystěhování a ke dni , datum, podala ke zdejšímu soudu žalobu o vyklizení nemovitosti. Pokud by žalobce věděl, že bratrovi nebude umožněno s žalovanou v domě na darovaném pozemku bydlet a bratr bude žalován u soudu, předmětnou darovací smlouvu by s žalovanou neuzavřel a pozemky by žalované nedaroval. Jednáním žalované směřujícím proti , jméno FO, tak došlo k porušení dobrých mravů a žalobce tak považuje újmu , jméno FO, jako újmu vlastní a jednání žalované žalobce považuje za nevděk. Žalovaná důvody pro odvolání daru neuznává a nadále se považuje za vlastníka pozemků, proto je ve věci dán naléhavý právní zájem žalobce na určení, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků.2. Žalovaná na svou obranu uvedla, že žádné důvody pro odvolání daru nikdy neexistovaly. Žalovaná podanou žalobou o vyklizení pouze vykonává své vlastnické právo, neboť syn , jméno FO, se k ní chová dlouhodobě s despektem, velmi vulgárně a způsob, jakým dům užívá, působí žalované značné škody, zejména ve zvýšených nákladech na energie, vodu atd. Situace je dlouhodobě neúnosná a již před několika lety mělo dojít k vyklizení, kdy sám , jméno FO, sliboval za asistence žalobce, že dům bude vyklizen do konce roku 2023, což se přes opakované sliby nestalo. Tato jednání probíhala za situace, kdy nebylo pochyb o tom, že žalovaná jedná po právu, kdy sám žalobce nabídl žalované součinnost spočívající v pomoci zajistit bratrovi jiné bydlení. Podle žalované nemůže být moment podání žaloby považován za porušení dobrých mravů, kdy naopak žalovaná je obětí domácího násilí páchaného na ní formou psychické šikany a trýznění po mnoho let, které lze samo o sobě považovat jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy. Žalovaná popřela, že by existovala domluva ohledně jakýchsi dalších převodů či způsobu využívání nemovitostí. Darovací smlouvy sepisoval advokát, a pokud by nějaké podmínky byly sjednány, zcela jistě by byly zaneseny do smluv. Z darovací smlouvy pro žalovanou neplyne ani žádné omezení vlastnického práva. Nelze ani opominout, že žalovaná si vzala nikoli zanedbatelný úvěr, aby si na pozemcích postavila rodinný dům. Žalovaná se tak zadlužila na několik let dopředu, aniž by se kdokoliv z jejích synů na nákladech na stavbu podílel nebo pomáhal se splácením hypotečního úvěru. Žalovaná také sama nesla náklady na udržení pozemků a sama se o ně starala. Žalovaná současně vznesla námitku promlčení, neboť žalobce se o snaze žalované vystěhovat syna , jméno FO, dozvěděl již na přelomu jara a léta roku 2023.3. Účastníci v průběhu řízení učinili nesporným, že dne , datum, byla mezi žalobcem na straně obdarovaného a , Jméno žalobce, , nar. , datum, , na straně dárce uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byly předmětné pozemky, dále že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byly předmětné pozemky. Dále účastníci učinily nesporným, že vlastnické právo k předmětným pozemkům i domu č. p. , Anonymizováno, dle evidence v katastru nemovitostí svědčí výhradně žalované a že v době darování pozemků žalované nebyl součástí pozemků žádný objekt nebo stavba /viz protokol z jednání dne , datum, na č. l. 58 spisu/.4. Soud na základě učiněných nesporných tvrzení a provedených důkazů učinil následující skutková zjištění odpovídající skutkovému závěru: Vlastníkem předmětných pozemků vč. rodinného domu č. p. 4339, který je součástí pozemku parc. č. 5611/4 je dle evidence katastru nemovitostí žalovaná. Žalovaná vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyla darovací smlouvou ze dne , datum, od žalobce. Žalobce vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl darovací smlouvou ze dne , datum, od svého otce. Obsahem darovacích smluv nebylo žádné ujednání, kterým by se obdarovaný (nejprve žalobce, poté žalovaná) zavázal předmětné pozemky v budoucnu převést na , jméno FO, ani závazek žalované k tomu, že v domě na pozemcích bude s žalovanou bydlet , jméno FO, /viz nesporná tvrzení/. Žalovaná po nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům na pozemcích postavila na vlastní náklady rodinný dům, ve kterém dosud žije se synem , jméno FO, . Žalovaná v září 2023 prostřednictvím svého zástupce vyzvala syna , jméno FO, k vystěhování. E-mailem ze dne , datum, upozornila syna , jméno FO, na blížící se termín pro vystěhování, a to dne , datum, s tím, že pokud se nevystěhuje, podá žalobu k soudu. V srpnu 2024 pak ke zdejšímu soudu podala žalobu k vyklizení předmětných nemovitostí stran syna , jméno FO, . Žaloba je projednávána u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, /viz žaloba na č. l. 13-14 spisu, viz výzva k vyklizení ze dne , datum, vč. podacího lístku a dodejky na č. l. 51-53 spisu, e-mail ze dne , datum, na č. l. 56 spisu, e-mail ze dne , datum, na č. l. 50 spisu/. Dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalované téhož dne, žalobce odvolal dar předmětných pozemků plynoucí z darovací smlouvy ze dne , datum, . Žalobce odvolání daru odůvodnil tím, že pokud by žalobce věděl, že bratrovi nebude umožněno bydlet s žalovanou v domě na darovaných pozemcích a že bratr bude následně žalován u soudu, předmětné pozemky by žalované nedaroval. V jednání žalované (výzva k vystěhování a žaloba na vyklizení) žalobce považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť stran žalované bylo jednáno ve zjevném rozporu s důvodem a účelem darování, z čehož žalobce dovozuje nevděk žalované a újmu vzniklou svému bratrovi pociťuje jako újmu vlastní /viz odvolání daru vč. podacího lístku na č. l. 15-16 spisu/. Žalovaná dopisem ze dne , datum, žalobci sdělila, že důvody pro odvolání daru neuznává a považuje je za uměle vykonstruované a vytrhané z kontextu /viz sdělní na č. l. 17 spisu/. Žalobce situaci projednával s , jméno FO, (bratrem žalované), kdy ho žalobce zprávou ze dne 3. 10. žádal, aby , jméno FO, probral s žalovanou návrh, že se Ondra vystěhuje do , datum, a pozemek by se vrátil na žalobce a žalovaná by měla doživotní právo k bydlení, přičemž žalovaná by Ondrovi k tomuto datu vrátila půjčených , částka, . , jméno FO, přislíbil návrh s žalovanou probrat, ale avizoval, že termín odstěhovaní je za dlouho a situaci je třeba řešit hned, kdy problém nejsou ani peníze ani pozemek /viz komunikace na č. l. 39-40 spisu/.5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).6. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.7. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.8. Podle § 2072 odst. 2 o. z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.9. Podle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.10. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehd