19 C 242/2025-61 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , IBAN, (ve znění jejího dodatku ze dne , datum, ), na základě níž mohl žalovaný opakovaně čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit a s případnými poplatky a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , následně dodatkem upravených na , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši , částka, , pojistné ve výši , částka, , poplatek za využití účtu „peníze na klik“ ve výši , částka, , příslušenství se skládá z úroku a z úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , IBAN, (ve znění jejího dodatku ze dne , datum, ) včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému opakovaně úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , následně dle dodatku ve výši , částka, . Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění neschopnosti splácet s pojistným ve fixní částce , částka, . Strany si dále sjednaly další poplatky, včetně náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek /viz smlouvu o revolvingovém úvěru vč. dodatku včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 11–21 spisu, dodatek ke smlouvě na č. l. 49/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 23 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 24 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila a prokazovala zkoumání příjmů a výdajů žalovaného, neboť předložila formulář nazvaný žádost o poskytnutí úvěrového produktu a posouzení úvěruschopnosti klienta /viz tyto dokumenty na č. l. 45 a 53 spisu/, v kterých žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje, a dále předložila výpisy z běžného účtu žalovaného za měsíce září, říjen a listopad 2022 /viz výpisy z účtu žalovaného na č. l. 36-44 spisu/, avšak dle názoru soudu žalobkyně tyto informace špatně vyhodnotila. Podle údajů uvedených ve formulářích a v předložených výpisech z účtu měl žalovaný průměrný příjem , částka, měsíčně. Žalovaný měl další úvěr u žalobkyně s měsíční splátkou ve výši , částka, . Výdaje byly ve formuláři žalovaným uvedeny pouze ve výši , částka, . Žalobkyně tak výdaje stanovila výší minimálních životních nákladů na , částka, . Z výpisu z účtu, které byly žalobkyni k dispozici, však vyplývá, že výdaje žalovaného každý měsíc činily průměrně , částka, . V měsíci říjnu a listopadu 2022 výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy. Za takové situace by neměl být žalovanému úvěr poskytnut.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.14. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, pojistného a smluvních úroků zamítl.15. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.16. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.