19 C 323/2025-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne , datum, kontrolou č. , hodnota, v odběrném místě , adresa, zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem neoprávněného odběru elektrické energie žalovaným vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, včetně DPH a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, včetně DPH. Celkem tedy dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši , částka, . Žalovanému byla následně žalobkyní vystavena dne , datum, faktura č. , hodnota, , splatná dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně tak učinila již ve svém žalobním žádání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:5. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí č. 22_NN_1010489170, kterým se žalobkyně zavázala připojit odběrné místo , adresa, , EAN: 859182400604861354 k distribuční soustavě a zajistit žalovanému dohodnutý rezervovaný příkon /viz smlouvu o připojení na č. l. 14-15 spisu/. Dne , datum, bylo při kontrole (za přítomnosti žalovaného) v odběrném místě na adrese , adresa, zjištěno, že po předchozím přerušení dodávky elektrické energie ke dni , datum, došlo k samopřipojení odběrného místa k distribuční soustavě, čímž žalovaný prováděl neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy /viz oznámení a protokol na č. l. 16-17 spisu/. Takto zjištěný neoprávněný odběr byl blíže specifikován v oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, adresovanému žalovanému /viz oznámení na č. l. 18-19/. Celková náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem byla určena na částku ve výši , částka, včetně DPH. Skládala se z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši celkem , částka, za období od , datum, do , datum, , plateb za příkon ve výši , částka, a z náhrady za prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši , částka, /viz výpočet náhrady škody na č. l. 20 a 21 spisu/. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkovou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem fakturou faktura č. , hodnota, , ze dne , datum, splatnou dne , datum, , znějící na částku , částka, /viz fakturu na č. l. 22/. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes urgence a předžalobní výzvu žalobkyně /viz urgenci platby na č. l.23 spisu, předžalobní výzvu na č. l. 25 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu číslu 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bodu 17 energetického zákona se pro účely tohoto zákona v elektroenergetice zákazníkem rozumí osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě.8. Dle ustanovení § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Dle odst. 3 na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.9. Podle ustanovení § 51 odst. , právnická osoba, zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy podle písm. a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, podle písm. d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, podle písm. e) bod 1. odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, podle bodu 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, podle písm. f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.10. Dle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.11. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. , právnická osoba, zákona dle vyhlášky č. 359/2020 Sb.12. Podle ust. § 16 odst. 1 vyhlášky, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Dle odst. 2 vyhlášky, v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.13. Dle ust. § 17 vyhlášky je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.15. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, tento vyslovil, že k založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodové sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolno