14 C 3/2026-41 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 27. 10. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného dluhu z úvěru čerpaného ve výši 30 000 Kč podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 22. 6. 2023.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně a žalovaná sjednaly dne 22. 6. 2023 elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalobkyně poskytnout žalované částku 30 000 Kč. , adresa, 000 Kč byla vyplacena žalované dne 23. 6. 2023 na její účet č. , č. účtu, . Žalovaná měla tuto částku spolu s úrokem ve výši 15 % měsíčně splácet ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 4 500 Kč. RPSN činila 435,03 %. Celková částka, kterou bylo potřeba zaplatit, činila 84 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky si strany ve smlouvě sjednaly zpoplatnění upomínek tak, že první písemná upomínka je zpoplatněna částkou 500 Kč a další písemná upomínka je zpoplatněna rovněž částkou 500 Kč. Totožnost žalované žalobkyně ověřila platbou ve výši 1 Kč z účtu žalované /viz smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 8-15 spisu, předsmluvní informace na č. l. 23-26 spisu, detail pohybu - bezhotovostní platba na č. l. 20 spisu, detail pohybu - bezhotovostní příjem na č. l. 21 spisu/. Před sjednáním smlouvy žalobkyně vycházela z údajů uvedených v příloze č. , hodnota, (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Z nich vyplývá, že žalovaná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, její měsíční příjem činil 31 485 Kč, je zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, . Pravidelné výdaje na bydlení činily 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky činily 11 427 Kč, finanční zůstatek činil 12 558 Kč /viz příloha č. , hodnota, smlouvy na č. l. 12 rub -15 spisu/. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni ničeho nezaplatila /tvrzení žalobkyně/. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně upomínána k úhradě dlužných splátek úvěru /viz upomínky na č. l. 16-19 spisu/. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne 21. 9. 2025 k uhrazení celé dlužné částky, a to do 5. 10. 2025. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21. 9. 2025 /viz předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení na č. l. 22 spisu a podací lístek na č. l. 7 spisu/.5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované dne 23. 6. 2023 částku ve výši 30 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby vyšla pouze z nedoloženého prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně vyšla pouze z údajů, které žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, z nich však vyplývá, že ověřovala zejména příjmy žalované, a to výpisy z bankovního účtu žalované. Tyto listiny však žalobkyně v řízení nepředložila, a proto nebylo možné uzavřít, jaká přesná zjištění z nich právní předchůdkyně žalobkyně učinila. Dále není patrné, jak žalobkyně ověřila výdaje žalované, a to ani ty podstatné (zejména výdaje na bydlení). Z takto zjištěných skutečností si tak žalobkyně nemohla s odbornou péčí učinit závěr o schopnosti žalované úvěr splácet. S ohledem na uvedené, soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována, a proto je taková smlouva absolutně neplatná.16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z listin z