14 C 335/2025-66 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 8. 10. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 14. 2. 2026, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 32 926 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného dluhu z úvěru čerpaného ve výši 30 000 Kč podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 25. 3. 2025.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná a žalobkyně podepsaly dne 25. 3. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na účet žalované dne 27. 3. 2025, přičemž z toho částka ve výši 2 500 Kč byla poskytnuta bezhotovostně zprostředkovateli jako jeho provize. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr v celkové výši 46 000 Kč. Dlužnou částku ze smlouvy se zavázala uhradit ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč s tím, že první splátku uhradí dne 20. 4. 2025 a poslední dne 20. 7. 2028. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou ve výši 27,28 %. Pro případ prodlení s úhradou splátek bylo sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit. Žalovaná se dále ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu pro případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Žalovaná se dále ve smlouvě zavázala pro případ, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalované splatným uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Dále se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Žalovaná v bodu IX. odst. 2 smluvních podmínek prohlásila, že pro posouzení její úvěruschopnosti je povinna předložit a poskytnout informace o jejích majetkových poměrech. Na žalovanou byl veden bankovní účet č. , č. účtu, /viz sdělení o schválení úvěru na č. l. 11 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 25-27 spisu, záznam o vložení dokumentu do systému na č. l. 28 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 7-9 spisu, záznam o vložení dokumentu do systému na č. l. 10 spisu, úvěrové podmínky na č. l. 21-22 spisu, záznam o vložení dokumentu do systému na č. l. 23 spisu, přehled splátek na č. l. 29 spisu, výpis z OR žalobkyně na č. l. 17 spisu, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 19 spisu, smlouva o běžném účtu na č. l. 36 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 40 spisu/. Dokumentem nazvaným „Závazky spotřebitele“, který žalovaná vyplnila a podepsala dne 27. 3. 2025 žalovaná prohlásila, že proti ní není vedeno exekuční ani insolvenční řízení a že se nenachází v hrozícím úpadku. Dále v seznamu jejích dalších závazků uvedla, že splácí další závazky v měsíční výši 6 000 Kč (hypoteční úvěr), přičemž zbývá doplatit částku ve výši 600 000 Kč. K výdajům žalovaná dále uvedla, že její měsíční výdaje na bydlení činí 8 500 Kč, měsíční platby ze všech pojistných smluv činí 0 Kč, dále uvedla, že je vdaná, ve společné domácnosti s ní nežije jiná osoba. Žalobkyně vyhodnotila pozitivně schopnost žalované úvěr splácet, kdy zohlednila, že normativní náklady na bydlení činí 8 932 Kč, životní minimum zákazníka vč. vyživovaných osob činí 8 510 Kč. V rámci posouzení schopnosti žalované splácet úvěr byly žalobkyni při uzavírání smlouvy předloženy výplatní pásky za měsíc listopad 2024 až únor 2025. Průměrný měsíční příjem žalované v rozhodném období činil 44 849 Kč. Žalovaná nebyla vedena v centrální evidenci exekucí, ani se nenacházela v insolvenci. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované mj. také nahlédnutím do katastru nemovitostí, dle kterého byla na manžela žalované evidována nemovitost nacházející se v katastrálním území , adresa, /viz závazky spotřebitele a výdaje spotřebitele na č. l. 30 spisu, záznam o vložení dokumentu di systému na č. l. 31 spisu, posouzení úvěruschopnosti zákazníka na č. l. 32 spisu, výplatní páska na č. l. 34 spisu, historie pohybů na běžném účtu na č. l. 35 spisu, smlouva o běžném účtu včetně historie pohybů na č. l. 36 spisu, výpis z centrální evidence exekucí na č. l. 38 spisu, výstup z insolvenčního rejstříku na č. l. 37 spisu, registr REPI na č. l. 39 spisu, informace o pozemku na č. l. 33 spisu, statistika rodinných účtů na č. l. 55-61 spisu, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 62-63 spisu./ Žalované byla dne 27. 3. 2025 na její bankovní účet č. , č. účtu, odeslána částka ve výši 27 500 Kč odpovídající částce ze smlouvy o úvěru. Dále byla ke dni 27. 3. 2025 odeslána na bankovní účet č. , č. účtu, částka ve výši 2 500 Kč odpovídající provizi zprostředkovatele /viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 12, 14 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku v celkové výši 2 851 Kč /viz bonita smlouvy na č. l. 24 spisu/. Žalovaná byla žalobkyní upomínána k úhradě dlužných splátek. Žalované byl dne 25. 8. 2025 odeslán dopis o zesplatnění úvěru, v němž byla zároveň vyzvána k uhrazení dluhu do 7 dnů od odeslání/viz upomínka ze dne 27. 7. 2025 včetně čestného prohlášení na č. l. 16 spisu, zesplatnění vč. podacího lístku na č. l. 18, 20 spisu/.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, ni