15 C 18/2026-54 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále nárok na zaplacení částky ve výši , částka, . Nároky odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela distančním způsobem (internetové stránky www.flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , (dále jen „Smlouva“), na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Žalovaný se sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik tím, že uvedené společnosti zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Žalovanému byla posléze smlouva automaticky zaslána na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně následovně: dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovanou částku ve výši , částka, tvoří jistina ve výši , částka, , poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však podmínky pro splácení, když na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně prostřednictvím webové stránky dne , datum, vygenerovala smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, která neobsahuje žádné stvrzení uzavření smlouvy stran žalovaného/viz smlouva na č. l. 12-14 spisu /. Žalovanému byly na jeho účet č. , č. účtu, připsány od žalobkyně následující částky: dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný za dobu trvání smlouvy žalobkyni ničeho neuhradil /viz přehled bankovních transakcí na č. l. 30 spisu, sdělení banky včetně výpisu z účtu žalovaného na č. l. 42-47 spisu/. Dne , datum, byl žalovaný žalobkyní vyzván k splnění dluhu prostřednictvím emailu. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě ze dne , datum, /viz mail žalobkyně o výpovědi smlouvy na č. l. 32 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby včetně podacího lístku na č. l. 34-35 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.4. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem, na základě níž přenechala žalovanému jistinu v celkové výši , částka, a žalovanému měla vzniknout povinnost zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním poplatkem vrátit, smlouva však nebyla platně sjednána. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, je podepsána toliko zástupcem žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, že žalovaný případně akceptoval právě smlouvu předloženou žalobkyní v soudním řízení. V řízení tedy nebyl prokázán projev vůle žalovaného být takovou smlouvou vázán, jakož ani nebylo prokázáno, že žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť žalobkyně v daném případě ani neprokázala, jaké zjistila informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Smlouva mezi účastníky tedy nebyla platně sjednána, tedy nebyla sjednána v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru.14. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaný povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalovaný je tak povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši , částka, , o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení pak nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala dne , datum, (§ 573 o. z.). Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů, splatnost dluhu dle této výzvy tak nastala dne , datum, . Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).15. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru proto soud ve zbytku žalobu zamítl, a to včetně příslušenství (výrok II. tohoto rozsudku).16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady pro jeho pasivitu nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).