15 C 297/2025-29 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z žalované částky od , datum, do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který jí byl vyplacen v hotovosti. Dne , datum, žalovaná odstoupila od smlouvy o úvěru, avšak do dnešního dne žalobkyni nevrátila poskytnuté peněžní prostředky, ačkoliv podle čl. 9.5 smluvních podmínek tak měla učinit do 30 dnů od odeslání odstoupení od smlouvy. Jednáním žalované došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně ve výši , částka, . Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy zaslané žalované dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované hotovostní úvěr ve výši , částka, , a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, a doplňkovým pojištěním ve výši , částka, , a to v 25měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ). Podle čl. 9.5 smluvních podmínek byla žalovaná povinna v případě odstoupení od smlouvy vrátit žalobkyni bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, jistinu poskytnutého úvěru, která již byla vyplacena /viz smlouvu na č. l. 8 spisu, standardní informace na č. l. 9 spisu, přistoupení zákazníka do pojistného programu na č. l. 10 spisu, zákaznická karta na č. l. 11 spisu, záznam o opravě na č. l. 13 spisu/. Dne , datum, žalovaná od smlouvy o úvěru odstoupila /viz oznámení o odstoupení na č. l. 17 spisu/. Žalovaná z poskytnutých peněžních prostředků žalobkyni ničeho nevrátila /viz tabulka umoření na č. l. 14 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní výzva + podací lístek na č. l. 15-16 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli9. Podle § 118 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy.10. Podle § 118 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru odstoupením od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení se spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení od počátku ruší. Poskytovatel nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné plnění s výjimkou plnění uvedeného v odstavci 4.11. Podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení zaplatit jistinu poskytnutého spotřebitelského úvěru.12. Podle § 118 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované v hotovosti , částka, . Žalovaná v zákonné lhůtě od této smlouvy odstoupila, čímž žalované vznikla povinnost žalobkyni bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit (vrátit) jistinu poskytnutého spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaná vyplacenou jistinu úvěru žalobkyni nezaplatila, soud nárok žalobkyně posoudil jako opodstatněný z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost dluhu v poměrech projednávané věci nastala nejpozději 30 den ode dne odeslání odstoupení od smlouvy o úvěru [§ 118 odst. 4 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru], tedy dne , datum, (odstoupení bylo odesláno dne , datum, ) Ode dne následujícího, tedy od , datum, , je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).