20 C 25/2026-58 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu žalobkyně umožnila opakované čerpání peněžních prostředků do výše sjednaného úvěrového rámce , částka, . Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu vyčerpal celkem , částka, a zavázal se úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami představujícími 4 % z aktuální dlužné částky. První splátka byla splatná v měsíci následujícím po prvním čerpání. Žalobkyně uvedla, že žalovaný úvěr řádně hradil od července 2023 do května 2025, tedy téměř po dobu dvou let, během níž uhradil celkem , částka, . Následně se dostal do prodlení s úhradou splátek, pročež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami využila svého práva úvěr zesplatnit. Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, a žalovaný byl vyzván k okamžitému splacení celé dlužné částky jak doporučenou výzvou, tak následnou předžalobní výzvou. Na tyto výzvy nereagoval a z dlužné částky ničeho neuhradil. Žalovaná částka , částka, se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok ve výši , částka, (součet nezaplacených úroků splatných do zesplatnění a kapitalizovaného úroku od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před sjednáním úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů NRKI, SOLUS a CEE, přičemž zjištěné údaje neodhalily žádné závazky po splatnosti ani negativní platební historii. Současně provedla také výpočet maximální měsíční splátky (tzv. MLS) a posoudila kreditní skóre žalovaného pomocí interních statistických modelů. Podle žalobkyně výsledky těchto ověření nevzbuzovaly žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, což má potvrzovat i skutečnost, že žalovaný hradil splátky po dobu téměř dvou let bez potíží.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, za přítomnosti právního zástupce žalobkyně, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Součástí této smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vyčerpanou částku úvěru žalobkyni splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, minimálně však , částka, . Měsíční úroková sazba byla sjednána ve výši 2,19 %, RPSN činila 29,7 %. Výše prvního čerpání činila celou částku úvěrového rámce a žalovaný se tuto částku zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Roční úroková sazba pro tuto situaci byla stanovena na 23,08 % a RPSN činila 25,8 %. Součástí smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobkyně. /viz výpis OR na č. l. 11-16 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 17-19 spisu, Úvěrové podmínky na č. l. 21-25 spisu/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně shromáždila informace o osobní a majetkové situaci žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný a nemá vyživované děti. Uvedl, že je podnikatel, jeho příjem činí , částka, a jeho výdaje , částka, , z toho , částka, tvoří výdaje na bydlení a , částka, ostatní výdaje. Údaje o výdajích pak žalobkyni sdělil i telefonicky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila žalovaného v relevantních databázích, a to centrální evidenci exekucí, kde procházel bez negativních zjištění, v databázi Ministerstva vnitra, kde byla ověřena platnost jeho dokladů a v interních registrech. Žalobkyně rovně prověřila žalovaného v nebankovním registru a registru SOLUS. Zjistila, že neměl evidovány žádné existující závazky ani relevantní záznamy o tom, že by dříve měl problémy se splácením úvěrů. Na základě těchto údajů žalobkyně provedla ověření bonity žalovaného výpočtem MLS. Při výpočtu vycházela z údajů sdělených žalovaným. Dospěla k závěru, že zbývající MLS žalovaného činí , částka, a zbývající MLS domácnosti činí , částka, . Na výdajové stránce žalobkyně kalkulovala jednak s náklady sdělenými žalovaným ve výši , částka, , jednak se statistickými údaji v podobě životního minima a normativních nákladů na bydlení. Vycházela přitom vždy z vyšší částky /viz smlouva o úvěru na č. l. 17-19 spisu, karta klienta na č. l. 32 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 20 spisu, ověření bonity MLS na č. l. 33-34 spisu, audiozáznam telefonického hovoru mezi zaměstnankyní žalobkyně a žalovaným v elektronickém systému ISAS/. Žalovaný úvěr postupně čerpal, přičemž dne , datum, došlo k prvnímu čerpání úvěru ve výši , částka, . Následně byl úvěr střídavě čerpán a splácen, přičemž do , datum, žalovaný čerpal celkem , částka, , na což žalobkyni uhradil pouze , částka, /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 26-28 spisu/. Následně se však žalovaný dostal do prodlení s úhradou dalších splátek, pročež žalobkyně celý zůstatek úvěru ke dni , datum, zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 14 dnů ode dne sepsání výzvy, tedy do , datum, . Výzva byla žalovanému poprvé doručována dne , datum, . Naposledy pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou následujícího dne /viz výzva na č. l. 52 spisu, podací arch na č. l. 29 spisu, předžalobní výzva na č. l. 30 spisu, podací arch na č. l. 31 spisu, výpisy sledování zásilek na č. l. 39 a 46 spisu/. Žalovaný netvrdil, a ani to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni nad rámec výše uvedené částky , částka, cokoliv uhradil.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, poža