20 C 89/2026-58 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila k zdejšímu soudu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila nárok na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se smlouvou zavázal splácet úvěr ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy ke dni v měsíci odpovídajícím datu poskytnutí úvěru, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 19,40 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši , částka, a dalšími sjednanými poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, a.s., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni; tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a poplatky v celkové výši , částka, zahrnující zejména měsíční poplatky za pojištění a poplatky za výzvy k úhradě dluhu.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, akceptovala dne , datum, návrh žalovaného (jakožto svého klienta na základě rámcové smlouvy o poskytování bankovních platebních a investičních služeb) na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté prostředky právní předchůdkyni vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,40 % ročně a poplatky dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, a to ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje dnem , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné a produktové podmínky/viz žádost o úvěr na č. l. 24 spisu, návrh na uzavření smlouvy včetně certifikátů na č. l. 25-28 spisu, akceptace návrhu na č. l. 29 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 30-33 spisu, údaje klienta na č. l. 13-16 spisu, protokol o ověření úvěruschopnosti na č. l. 36-37 spisu, výpis z účtu žalovaného na č. l. 17-23 spisu, produktové podmínky na č. l. 11-12 spisu, rámcová smlouva o poskytování bankovních služeb na č. l. 10 spisu, mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného a Všeobecné obchodní podmínky a Ceník právní předchůdkyně žalobkyně v elektronickém systému CEPR/. Žalovaný úvěr čerpal, ale řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala dopisem ze dne , datum, žalovaného k jeho úhradě /viz výpis minutové půjčky na č. l. 34-35 spisu, oznámení o změně čísla účtu pro splácení úvěru na č. l. 39 spisu, prohlášení o okamžité splatnosti na č. l. 38 spisu, přehled podacích čísel na č. l. 44 spisu, transakční historie v elektronickém systému CEPR/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost I-XON a.s., IČO , IČO, , která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz smlouvy o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 41 spisu, přehled podacích čísel na č. l. 42 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 45 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz oznámení o zastoupení a výzva k úhradě dluhu na č. l. 46 spisu, seznam odeslaných výzev na č. l. 47 spisu a kompletně také v elektronickém systému CEPR/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a