11 C 231/2020-19 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl jednak z titulu služeb třetích stran, jednak z titulu kupní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, coby součásti účastnické smlouvy [číslo]. Předmětem kupní smlouvy bylo zařízení [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]. Tato zařízení měl žalovaný splácet ve 24 měsíčních splátkách po 100 Kč. Žalovaný tak řádně nečinil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: mezi účastníky byly uzavřeny Smlouva poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací dne [datum], [číslo]. K této smlouvě byla zřízena i tzv. služba třetích stran. Součástí smlouvy [číslo] byla i kupní smlouva, jejímž předmětem bylo koncové zařízení [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]. Tato zařízení měl žalovaný splácet ve 24 měsíčních splátkách po 100 Kč, což nečinil (vyúčtování [číslo]). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: dle ust. § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 2087 obč. zák. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Dle ust. § 2118 obč. zák. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Dle ust. § 2079 odst. 2 obč. zák. platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Dle ust. § 61 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích platí, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71. V ust. § 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je upravena i služba třetích stran, kterou žalobce žalovanému umožnil využívat a žalovaný se zavázal tyto služby uhradit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 396,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.