11 C 271/2020-18 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění si svých povinností žalovanou vyplývajících z uzavřené smlouvy o dodávce služeb elektronických komunikací [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Tyto své povinnosti si žalovaná nesplnila ani po upomínce zaslané jí žalobcem a jeho právním předchůdcem. Jednalo se o smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za jedno nevrácené zařízení a to [právnická osoba] PVR HDD USB READY. 2. Na žalobce byla pohledávka postoupena [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce žalované postoupení pohledávky řádně oznámil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový děj: právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou Smlouvu o dodávce veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č.: [číslo] ze dne [datum] (smlouva). Předmětem smlouvy byl závazek žalobce pronajmout žalované [právnická osoba] PVR HDD USB READY (smlouva). Smluvní pokuta za sestavu nevrácenou žalobci je celkem 2 000 Kč (všeobecné podmínky). Žalovaná se zavázala k úhradě nájemného za tato zařízení, což jí právní předchůdce žalobce řádně fakturoval (faktury). 4. V souladu s čl. 7 Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalobce (dále jen Všeobecné podmínky) byla žalovaná povinna vrátit předmětná zařízení, která jí byla pronajata, do distribučního skladu na adresu [adresa]. Dále se v tomto článku uvádí, že poskytovatel doporučuje v případě vracení zařízení poštou, pojistit poštovní zásilku ve výši ceníkové hodnoty zařízení. Zařízení je považování za vrácené dle téhož čl. Všeobecných podmínek okamžikem jeho převzetí v distribučním skladu. Podle čl. 7 Všeobecných podmínek nevrátí-li žalovaný takové zařízení v uvedené lhůtě, je žalobce oprávněn vyúčtovat žalované smluvní pokutu dle ceníku žalobce. 5. Právní posouzení vychází ze skutečnosti, že předmětná smlouva je ve skutečnosti smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb.) Úprava spotřebitelských smluv vychází ze směrnice Rady [číslo] z [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Zákon v § 1813 obč. zák. zakazuje ve spotřebitelských smlouvách ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran zejména z pohledu přiměřenosti. 6. Dle ust. § 1813 zák. č. 89/2012 Sb. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Dle ust. § 1815 cit. zák. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 8. Dle ust. § 2048 cit. zák. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle ust. § 2201 cit. zák. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Soud zjistil, že výše citované ustanovení Všeobecných podmínek o povinnosti vrátit poskytnutá zařízení poskytovateli služeb (popř. osobě jí pověřené) zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry - přiměřenosti. Předmětná smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutých zařízení. Bylo proto v zájmu poskytovatele služeb tato zařízení poskytnout, a dokonce tato zařízení v prostorách žalovaného zprovoznit, což mělo být poskytovatelem učiněno. Přesto, a to zcela v rozporu s požadavkem dobré víry, v případě ukončení smlouvy je to žalovaný, kdo má povinnost tato zařízení vrátit, a to ve velmi krátké lhůtě a na adresu, která nutí žalovaného vynaložit ještě další náklady (poštovné za doručení balíku, popř. jízdné) na vrácení těchto zařízení poskytovateli služeb. Přičemž tato nerovnováha jde k tíži spotřebitele, když nesplnění povinnosti vrátit zařízení dle těchto podmínek, stíhá sankce smluvní pokuty ve výši celkem 2 000 Kč, což soud považuje za nepřiměřené. Soud tu shledává neplatnost smluvní pokuty dle § 1813 a § 1815 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb.) 11. Výrok o nákladech řízení je důsledkem aplikace ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaná měla ve věci úspěch v plném rozsahu, žádné náklady jí však, dle obsahu spisu, nevznikly.