12 C 263/2020-22 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že původní věřitel – [název práv. osoby], jakožto postupitel a [název práv. osoby] jakožto postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek [anonymizována dvě slova] za jeho dlužníky, následně [název práv. osoby] jakožto postupitel uzavřela se žalobcem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek nabytých od původního věřitele [anonymizována dvě slova] za jeho dlužníky. Společnost [anonymizována dvě slova] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. O poskytnutí zápůjčky žalovaný požádal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, poté, co žalovaný podal a potvrdil žádost o půjčku, [anonymizována dvě slova] posoudila platební schopnost žalovaného, spolu s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky [anonymizována dvě slova] zaslala žalovanému návrh smlouvy o půjčce včetně formuláře a všeobecných obchodních podmínek a výzvou k úhradě ověřovacího poplatku. Tím, že žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o půjčce, považovala se smlouva o půjčce za oběma stranami za podepsanou elektronickými kanály. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne [datum] zápůjčku nevrátil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalobce svůj nárok prokazoval důkazy listinnými. Pokud se týče aktivní legitimace, tak smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [název práv. osoby] a [název práv. osoby] ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobcem a [název práv. osoby] ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum], smlouvou o zápůjčce, ze které bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč, žalovaný se ji zavázal zaplatit ve lhůtě 30 dnů, poskytnutí zápůjčky žalobce prokazoval výpisem z účtu [příjmení] [příjmení] za prosinec [rok]. Po právní stránce soud aplikoval ustanovení § 2395 o. z., kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, soud dále aplikoval ustanovení § 1824 o. z., týkající se závazků ze smluv uzavíraných distančním způsobem. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.