15 C 307/2020-26 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení – konkrétně [anonymizována dvě slova] TC7200 ED3 WIFI EMTA (SN: [příjmení]: [anonymizováno]), poté co byla ukončena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřená mezi žalovanou a [právnická osoba] 2. Po provedeném dokazování soud zjistil, že dne [datum] právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] v níž se zavázal poskytovat žalované mj. službu [anonymizováno] internet (viz předmětná smlouva). Dle zakázkového listu [číslo] ze dne [datum] bylo žalované dočasně dáno do pronájmu zařízení v podobě [anonymizována dvě slova] TC7200 ED3 WIFI EMTA (SN: [příjmení]: 58238C2236F7), tj. v souladu s čl. 7 Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalobce (dále jen„ Všeobecné podmínky“) zařízení, které umožní užívat služby poskytované žalobcem. 3. Poskytování služeb bylo ukončeno na základě odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. 4. Podle čl. 7 Všeobecných podmínek byla žalovaná povinna vrátit zařízení právnímu předchůdci žalobkyně, která jí bylo poskytnuto, na adresu [ulice a číslo] v [obec] nejpozději do 7 dnů po ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí (účastníkům je doporučeno v případě vrácení zařízení poštou pojistit poštovní zásilku ve výši ceníkové hodnoty zařízení). Zařízení je podle uvedeného ustanovení Všeobecných podmínek považováno za vrácené okamžikem jeho převzetí v distribučním skladu žalobkyně. 5. Přímo v předmětné smlouvě se uvádí, že v případě nevrácení uvedeného zařízení včas a v pořádku, je právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku (viz prohlášení účastníka v předmětné smlouvě ad f)). 6. Žalovaná dosud uvedená zařízení nevrátila. 7. S ohledem na výše uvedené skutkové zjištění soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalované služby specifikované výše. Za tímto účelem žalované dočasně poskytl set top box, bez něhož by předmětné služby nemohly být žalované poskytnuty. Smluvní vztah byl ukončen na základě odstoupení od předmětné smlouvy žalobkyní. Žalovaná zapůjčená zařízení nevrátila. Žalobkyně se proto domáhá smluvní pokuty za to, že žalovaná dosud na adresu žalobce [ulice a číslo] v [obec] nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí zapůjčená zařízení nedoručila. 8. Po právní stránce soud posoudil předmětný smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou následujícím způsobem. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uzavřel se žalovanou jako spotřebitelem smlouvu, která splňuje zákonné náležitosti podle § 63 odst. 3 z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích ve znění v době uzavření smlouvy. V souladu s § 63 odst. 3 z. č. 127/2005 Sb. smlouva s uživatelem obsahovala mj. u žalobkyně obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, u žalované jako uživatele jméno a příjmení, bydliště, datum narození a rodné číslo fyzické osoby, popis poskytované služby, zaručenou úroveň její kvality a datum zahájení jejího poskytování, informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, dobu, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní dobu, podmínky pro obnovení a ukončení služby, způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit, smluvní pokuty za nedodržení nebo porušení smluvních povinností, ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele poskytujícího službu, informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení, způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek. 9. V předmětné smlouvě je současně zakotveno ustanovení o tom, že nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky. 10. Soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o.z. 11. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 12. Pokud jde o posouzení nároku na zaplacení smluvní pokuty soud zjistil, že výše citované ustanovení (čl. 7) Všeobecných podmínek o povinnosti vrátit poskytnutá zařízení žalobci, a to pod sankcí nároku poskytovatele na smluvní pokutu, zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry. 13. Předmětná smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutých zařízení, poskytovateli služeb tato skutečnost byla zřejmá, dočasné poskytnutí takových zařízení Všeobecné podmínky předpokládají (čl. 3). Bylo proto v zájmu poskytovatele služeb tato zařízení poskytnout, a dokonce tato zařízení v prostorách žalované zprovoznit, což bylo poskytovatelem služeb opakovaně učiněno. Přesto, a to v rozporu s požadavkem dobré víry a rovnováhy v povinnostech obou smluvních stran, v případě ukončení smlouvy je to žalovaná jako spotřebitel, kdo má povinnost tato zařízení vrátit, a to ve velmi krátké lhůtě a na adresu, která nutí spotřebitele vynaložit ještě další náklady (poštovné za doručení balíku, popř. jízdné) na vrácení těchto zařízení poskytovateli služeb. Současně Všeobecné podmínky váží splnění této povinnosti na převzetí zařízení žalobcem, což je v případě využití poštovní přepravy záležitost neovlivnitelná. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení jeví skutečnost, že předmětná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací je smlouvou formulářového typu, ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu je součástí smluvních podmínek, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit. Navíc odkaz na Všeobecné podmínky ve vztahu k možnosti v případě navrácení pronajatých zařízení účtovat smluvní pokutu je v závěru samotné smlouvy napsáno velmi drobným písmem, které má pravděpodobně za cíl i vzbudit ve spotřebiteli pocit, že se nejedná o důležité smluvní ujednání. 14. Formulace čl. 7. Všeobecných podmínek napovídá spíše o tom, že záměrem poskytovatele služeb bylo v případě zániku smlouvy nikoli dosáhnout vrácení poskytnutého zařízení, ale snadněji se domoci finančního protiplnění, o jehož ekvivalentnosti je možné mít či nemít pochyby (jeho posouzení však součástí právního hodnocení předmětného sporu není). 15. Podle § 1815 o.z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. S ohledem na výše uvedené soud k ujednání, které má za nepřiměřené – ujednání Všeobecných podmínek o vzniku nároku na smluvní pokutu nepřihlíží, a proto jeho porušením nemůže poskytovateli služeb vzniknout nárok na žalovanou smluvní pokutu. Z uvedených důvodu soud žalobu ohledně nároku ad 1) zamítl. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., kdy ve sporu převážně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu bylo zjištěno, že jí dosud žádné nevznikly.