15 C 316/2020-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 600 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi původní věřitelkou a žalovaným. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“), s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu [číslo] nazvanou jako Smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla povinnost [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že [právnická osoba] [anonymizováno] za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Vše výše uvedené se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“). Součástí smlouvy o úvěru jsou Smluvní podmínky [právnická osoba] [anonymizováno] ke smlouvě o úvěru (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný uhradil pouze částku 10 800 Kč, kterou [příjmení] [jméno] započítala na jistinu ve výši 4 917,08 Kč, na smluvní úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 482,92 Kč. Další platby na dluh ze smlouvy o úvěru žalovaný neprovedl. Žalovaný měl výše uvedenou dlužnou částku zaplatit nejpozději do [datum], žalovaný je tedy v prodlení a [právnická osoba] [anonymizováno] ode dne [datum] vznikl nárok na náhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny 5 082,92 Kč a smluvních úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky). Před uzavřením smlouvy o úvěru provedla [příjmení] [jméno] posouzení úvěruschopnosti žalovaného a posoudila žalovaného jako úvěruschopného, a to na základě tvrzených skutečností žalovaným. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalovaného. 2. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dnes [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ právní nástupce“). Právní nástupce původní věřitelky uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek, včetně pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. O postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru byl žalovaný vyrozuměn v předžalobní upomínce ze dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: [příjmení] [příjmení] [jméno] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly i smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy o úvěru provedla [příjmení] [jméno] posouzení úvěruschopnosti žalovaného a oprávněně posoudila žalovaného jako úvěruschopného, a to na základě tvrzených skutečností žalovaným a na základě údajů z předložené výplatní pásky, pracovní smlouvy/ŽL a nájemní smlouvy. Použitelný příjem žalobce činil v den posouzení úvěruschopnosti 3 000 Kč, odpovídající rozdílu mezi čistou měsíční mzdou (příjmem) žalovaného ve výši 11 200 Kč a měsíčními výdaji žalovaného ve výši 8 200 Kč. Žalovaný nesplnil řádně své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru a je v prodlení s jejich plněním, když na smlouvu o úvěru uhradil pouze částku 10 800 Kč, kterou [příjmení] [jméno] započítala na jistinu ve výši 4 917,08 Kč, na smluvní úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 482,92 Kč. Další platby na dluh ze smlouvy o úvěru žalovaný neprovedl. Žalovaný měl své povinnosti ze smlouvy o úvěru splnit nejpozději do [datum]. Ode dne [datum] tak vznikl žalobkyni nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Právní nástupce [právnická osoba] [anonymizováno] postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a žalovaného o tom žalobkyně vyrozuměla. 6. Soud dále zjistil, že dle čl. 1 smluvních podmínek:„ V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy o úvěru a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy o úvěru, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy o úvěru jistina úročena.“ 7. Článek 9.3 věta druhá smluvních podmínek uvádí:„ Zákazník dále potvrzuje, že byl příslušným zástupcem (zprostředkovatelem) Úvěrujícího seznámen s rozsahem jeho oprávnění ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (tedy byl informován o skutečnosti, že oprávněný zástupce je na základě smluvního vztahu s Úvěrujícím oprávněn vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv o půjčce a uzavírat tyto smlouvy jménem, na účet a na odpovědnost Úvěrujícího a že tento oprávněný zástupce vykonává zprostředkovatelskou činnost na daném území výhradně pro Úvěrujícího). Z obsahu článku 9.3 smluvních podmínek je zřejmé, že čl. 1 smluvních podmínek má odkazovat na zcela jiný článek smluvních podmínek, a to na článek 9.7 věta druhá smluvních podmínek, který stanovuje, že:„ Bude-li však Zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a v čas, prodlužuje se účinnost smlouvy o úvěru do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z čl. 1 ve spojení s čl. 9 věta druhá smluvních podmínek soud zjistil, že účinnost smlouvy o úvěru se prodloužila, jelikož je žalobce v prodlení se splácením některé ze splátek. Ze stejných článků smluvních podmínek soud zjistil, že dlužná jistina se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, jelikož doba od [datum] do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy o úvěru (čl. 1 věta třetí smluvních podmínek), která byla původně sjednána do [datum]. Citované články smluvních podmínek umožňují dvojí výklad smluvních podmínek, a to tak, že smlouva se prodlužuje (a jistina se neúročí) pouze za předpokladu, kdyby se žalovaný dostal ke dni splatnosti poslední splátky do prodlení s placením jedné splátky nebo nezaplatil poslední splátku anebo výklad, že se smlouva prodlužuje (a jistina se neúročí) za předpokladu, kdyby se žalovaný ke dni splatnosti poslední splátky dostal do prodlení s placením jakékoliv ze splátek nebo nezaplatil poslední splátku. Výklad smluvních podmínek, který prodlužuje trvání smlouvy a neumožňuje úročení dlužné jistiny smluvním úrokem je pro žalovaného výhodnější, a proto tento výklad použil i soud a neztotožnil se s výkladem smluvních podmínek uvedeným žalobkyní. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Smlouvo o úvěru posoudil dle §§ 2 a 86 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru a dle § 2 390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., na výklad smluvních podmínek užil ustanovení § 1812 odst. 1 o. z. a postoupení pohledávky posoudil dle § 1879 o. z. 9. S ohledem na zjištěný skutkový stav a s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v rozsahu požadované dlužné jistiny vyhověl a přiznal žalobkyni též náhradu zákonných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 10. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že se dlužná jistina se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, jelikož doba od [datum] do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy o úvěru, nezbylo soudu, než v této části žalobu zamítnout, tak jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů za celkem 3 úkony právní služby že přiznal žalobkyni. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advo