32 C 123/2020-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 12.202,46 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 29 % ročně z částky 12.022,26 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12.022,26 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb“, kterou uzavřel žalobce se žalovanou dne [datum] (která byla později nahrazena Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne [datum]), na základě které právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] pro žalovanou založil a vedl běžný účet č. [bankovní účet], ve znění Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, kterou uzavřel žalobce se žalovanou dne [datum], na základě které žalobce poskytl žalované úvěr formou možnosti přečerpání běžného účtu a to s úvěrovým limitem 10.000 Kč, tzn. [anonymizováno]. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum] a žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dluh žalované 12.202,46 Kč je tvořen následujícími položkami: jistinou 12.022,26 Kč a úroky z prodlení 180,20 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Přílohou [číslo] – seznamem postupovaných pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky učiněnou žalobcem ze dne [datum] + podacím archem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaná se k věci vyjádřila a svou osobní účast u ústního jednání omluvila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že nevlastní žádný majetek, ani žádný obnos peněz. Dostala se do finanční tísně již před lety, což ji poznamenalo na zdraví, má exekuci na důchod a žije ze životního minima. Obdobná tvrzení byla uvedena i v odporu žalované proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu, kde mimo jiné uvedla, že jí celou domácnost zabavili exekutoři z [obec], bydlí v podnájmu a žije z životního minima. 4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne [datum] (na čl. 29 – 30) měl soud za prokázané, že to byla osobně žalovaná, kdo požádal žalobce o poskytnutí úvěru a o uzavření smlouvy o úvěru. Smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum] měl soud za prokázané, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou tato smlouva, která byla věcně smlouvou o běžném účtu a na základě této smlouvy žalobce pro žalovanou založil a vedl běžný účet č. [bankovní účet], přičemž tato smlouva byla modifikována tzv.„ Dispozicí...“, která je uvedena v následujícím subodstavci. Dispozicí ke„ Smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum]“ ze dne [datum] měl soud za prokázané, že k výše uvedené smlouvě o běžném účtu byl sjednán úvěr, tzv. [anonymizováno] formou povoleného limitu ve výši 10.000 Kč. Základními produktovými podmínkami spotřebitelského kontokorentního úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Úrokovým lístkem měl soud za prokázané znění tohoto úrokového lístku a zejména výši jednotlivých úrokových sazeb u produktů poskytovaných právním předchůdcem žalobce. Sazebníkem poplatků měl soud za prokázané výše jednotlivých poplatků spojených s úvěrem. Výpisem z úvěrového účtu ze dne [datum] – souhrnným vyúčtováním ve výši 12.202,46 Kč měl soud za prokázanou výši a strukturu dluhu Vypovězením Smlouvy o poskytnutí produktu [anonymizováno] k běžnému účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně vypověděl žalované výše uvedené smlouvy. Oznámením o zesplatnění ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně oznámil žalované zesplatnění úvěru. Výzvou k úhradě před podáním žaloby učiněná zástupcem žalobce ze dne [datum] + podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč formou úvěrového limitu. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela a proto žalobce využil svého oprávnění a závazek žalované zesplatnil. 6. Povinnost vrátit žalobci jistinu úvěru a zaplatit mu úroky z úvěru žalované plyne z ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž časová působnost vyplývá z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ 7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, o smlouvě o úvěru. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a v ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 8. Hmotně právní posouzení věci u skutečností, které nastaly po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci převážný úspěch a neúspěch měl pouze v nepatrné části představované úroky z úvěru, o kterou vzal žalobce žalobu částečně zpět, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 7.224,40 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 4.140 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a za dva úkony právní služby 1.620 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a dvěma režijními paušály po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 900 Kč, 1/4 ce