33 C 220/2020-29 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 034 Kč s příslušenstvím, které se žalobce domáhal s tím, že žalovaný cestoval dne [datum] v tramvajové lince [číslo] dne [datum] v tramvajové lince [číslo] MHD provozované Dopravním podnikem měst [obec] a [právnická osoba] bez platné jízdenky. Původní věřitel, Dopravní podnik měst [obec] a [právnická osoba], pak pohledávku za žalovaným, která je předmětem řízení, postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovaným dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovaným dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný použil dopravní prostředek dne [datum] v tramvajové lince [číslo] dne [datum] v tramvajové lince [číslo] MHD Dopravního podniku měst [obec] a [právnická osoba] a při kontrole prováděné pověřeným pracovníkem žalobce se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dále soud zjistil, že původní věřitel, Dopravní podnik měst [obec] a [právnická osoba], pak pohledávku za žalovaným, která je předmětem řízení, postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovaným dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovaným dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Svým jednáním tak žalovaný porušil ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 téhož zákona je povinen zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, jejíž výše je stanovena v přepravních podmínkách. Jízdné dle tarifu platného v předmětné době činilo 17 Kč a přirážka k jízdnému byla v přepravních podmínkách platných v té době stanovena ve výši 1 500 Kč. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Smlouvy o postoupení pohledávky, kterými byla pohledávka za žalobce postoupena postupně, až na žalobce byly platně uzavřeny. Požadovaný úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud shledal v žalobě uplatněný nárok žalobce důvodným a žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 034 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.