33 C 306/2020-21 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 517 Kč s příslušenstvím, které se žalobce domáhal s tím, že žalovaná cestovala dne [datum] v autobusové lince [číslo] MHD provozované Dopravním podnikem měst [obec] a [právnická osoba] bez platné jízdenky. Původní věřitel, Dopravní podnik měst [obec] a [právnická osoba], pak pohledávku za žalovanou, která je předmětem řízení, postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovanou dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovanou dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná použila dopravní prostředek dne [datum] v autobusové lince [číslo] MHD Dopravního podniku měst [obec] a [právnická osoba] a při kontrole prováděné pověřeným pracovníkem žalobce se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Dále soud zjistil, že původní věřitel, Dopravní podnik měst [obec] a [právnická osoba], pak pohledávku za žalovanou, která je předmětem řízení, postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovanou dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a tato společnost pohledávku za žalovanou dále postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Svým jednáním tak žalovaná porušila ust. ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. d) téhož zákona je povinna zaplatit přirážku k jízdnému, jejíž výši stanoví dopravce v souladu s § 18a odst. 3 uvedeného zákona v přepravních podmínkách. Jízdné dle tarifu platného v předmětné době činilo 17 Kč, a přirážka k jízdnému byla v přepravních podmínkách platných v té době stanovena ve výši 1 500 Kč. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Smlouvy o postoupení pohledávky, kterými byla pohledávka za žalobce postoupena postupně, až na žalobce byly platně uzavřeny. Požadovaný úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud shledal v žalobě uplatněný nárok žalobce důvodným a žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 517 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.