46 C 151/2020-28 — Okresní soud v Mostě

1.) Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 451 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 907,58 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ([číslo]), a to distančně prostřednictvím internetové stránky [anonymizováno]. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Datum splatnosti úvěru (správně zápůjčky) byl stranami dohodnut na den [datum]. Následně byla splatnost dohodou posunuta na [datum]. Žalovaná měl žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč. Protože žalovaná úvěr řádně nesplatila, požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení od [datum] (kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] v částce 907,58 Kč). Dále pak žalobkyně uplatnila žalobou nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum] celkem ve výši 2 000 Kč. 2.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3.) Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí, neboť se k rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 4.) Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5.) Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsána žalovanou. Dle smlouvy měla úroková sazba činit 472,87 % p.a. a RPSN 5 708 %. 6.) Podle výpisu z účtu měla žalobkyně zaslat žalované na účet dne [datum] celkem částku 4 000 Kč. 7.) Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení před podáním žaloby dne [datum] Lhůta k plnění byla stanovena do sedmi dnů od doručení. 8.) Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byla skutečně žalovaná; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalované, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. 9.) Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. 10.) Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně (její právní předchůdkyně) prostřednictvím internetu zasílala žalované nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalované doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaná a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. 11.) Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalované k tíži. 12.) Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalované na účet přišla částka 4 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. 13.) Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14.) Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15.) Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16.) Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 4 000 Kč, která byla poukázána na účet žalované. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné poskytnutí částky (úrokem či poplatkem). 17.) Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 18.) Žalovaná pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Žalované byla výzvou k zaplacení obsažená v předžalobní výzvě ze dne [datum] stanovena lhůta 7 dnů od doručení výzvy. Za předpokladu, že výzva byla dle zákonné fikce doručena třetí den po odeslání tj. [datum], lhůta pro splnění uběhla dne [datum] a následujícího dne tj. [datum] se žalovaná dostala do prodlení, a od tohoto okamžiku žalobkyni náleží nárok na úroky z prodlení. 19.) Pokud se jedná o poplatek za poskytnutí půjčky, pak se jedná zjevně o lichevní ustanovení, neboť přepočteno na celý rok činí stanovený smluvní úrok více než 473 % p.a. Ujednání o úroku je nadto sjednáno skrytě. 20.) Podle § 1813 o.z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 21.) Článek 1 odst. 2 směrnice [číslo] stanoví, že smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo (Evropská unie), zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice. 22.) Podle článku 3 odst. 1 této směrnice, smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. 23.) Podle článku 4 odst. 2 uvedené směrnice, posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. 24.) Podle článku 5 téže směrnice, v případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2. 25.) Článek 6 odst. 1 směrnice [číslo] stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání. 26.) Okresní soud připomíná, že podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí [číslo] z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne [datum], [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], C [číslo] až C [číslo], Recueil, s . I [číslo], bod 25, a ze dne [datum], [příjmení] [jméno], C [číslo], Sb. rozh. s . I [číslo], bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], bod 27; [příjmení] [jméno], bod 26, a [anonymizována dvě slova], bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 směrnice [číslo], totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán, a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 této směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve