48 C 89/2020-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], zbylé úroky [částka], zbylá část inkasní služby [částka] (61 splátek po [částka]), zbylá část služby podpora – odklad [částka] (61 splátek po [částka]), nemoc [částka] (61 splátek po [částka]), práce [částka] (61 splátek po [částka]), náklady upomínání [částka] ([částka] za první upomínku, [částka] za druhou upomínku), smluvní pokuta [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení v zákonné a ve smluvní výši, to vše z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil, když se po uhrazení 11 splátek v celkové výši [částka] dostal do prodlení. Smlouva byla uzavřena elektronicky v klientské zóně žalobkyně za souhlasu žalovaného s elektronickým sjednáním smlouvy. Úvěr byl poskytnut na 72 měsíců, celkem mělo být splaceno [částka], úvěr se měl hradit v měsíčních splátkách po [částka]. Úroková sazba činila 23% ročně. Dále byly sjednány za úplatu doplňkové služby PODPORA – odklad, nemoc a práce. Samostatně byla sjednána Smlouva o inkasní službě. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne [datum] a byla mu tak zaslána první upomínka [datum], druhá upomínka byla zaslána dne [datum]. Pro prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. 2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci, k jednání se nedostavil, omluvil svoji neúčast. Žalovaná omluvila svoji neúčast při jednání. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Z emailu ze dne [datum] z adresy [email] soud zjistil, že byl zaslán text pracovnici žalobkyně:„ S Vámi zaslaným návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] souhlasím bez výjimek“. Tento email byl odpovědí na zaslaný text Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. 5. Z emailu ze dne [datum] z adresy [email] soud zjistil, že byl zaslán text pracovnici žalobkyně:„ S Vámi zaslaným návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] souhlasím bez výjimek“. Tento email byl odpovědí na zaslaný text Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. 6. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [anonymizováno] banky vyplývá, že na účet žalovaného byla dne [datum] poukázána platba [částka]. 7. Z potvrzení o povolení inkasa soud nezjistil nic, co by prokazovalo uzavření tvrzené úvěrové smlouvy žalovaným. 8. Z fotografie občanského průkazu vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že žalobkyni byla tato fotokopie předložena. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [anonymizováno] banky vyplývá, že na účet žalovaného byla dne [datum] poukázána platba [částka]. 10. Z Verifikační platby ze dne [datum] a Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne [datum] soud zjistil, že byla z účtu žalovaného zaslána žalobkyni částka [částka] se zprávou pro příjemce:„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]“. 11. Z upomínky [číslo] poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že byla odeslána žalovanému výzva k úhradě. 12. Z výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že byla předložena žalobkyni. 13. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za únor 2019 soud zjistil, že byl předložen žalobkyni, žalovaný čerpal řadu úvěrů, neboť příchozí platby na účet v celkové výši [částka] byly pouze z [částka] tvořeny mzdou, výdaje žalovaného byly [částka]. Výdaje žalovaného tak byly téměř 5x vyšší než jeho mzda. 14. Z vyjádření [právnická osoba], soud zjistil, že majitelem účtu, na který byly poukázány žalobkyní platby je žalovaný. 15. Z ostatních provedených důkazních prostředků, tedy konkrétně: Výpis ČNB o nebankovních poskytovatelích spotřebitelských úvěrů, článek ze dne [datum] ČLOVĚK V TÍSNI [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]: [právnická osoba] MŮŽE ČINIT AŽ PĚTINÁSOBEK, vyjádření [jméno] [jméno] ze dne [datum] a [datum], výpis z Insolvenčního rejstříku žalovaného, výpis z [příjmení] žalovaného, výpis z NRKI žalovaného, výpis neplatných dokladů k OP žalovaného, výpis z [právnická osoba], Příloha A - Metodika a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, dopis ČNB ze dne [datum], plná moc žalobkyně pro [jméno] [příjmení], Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce, potvrzení o platbě v rámci [právnická osoba] ve výši [částka], Potvrzení o úhradě dluhu, Upomínka [číslo] poštovní podací arch ze dne [datum], Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení, poštovní podací arch ze dne [datum], Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce, Potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum], Znalecký posudek [číslo]. 16. Na základě provedeného dokazování je možno konstatovat, že jediné, co svědčí pro souhlas žalovaného s obsahem konkrétní úvěrové smlouvy, je tvrzení žalobkyně. Žalobkyně vůbec neprokazuje svá tvrzení o souhlasu žalovaného s uzavřením smlouvy. Není zjevné, kdo odpovídal na email žalobkyně, zda to byl vůbec žalovaný, při jeho souhlasu se smlouvou nebyla žádným způsobem ověřena jeho totožnost. Soud proto po provedeném dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu, kdy nemá za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byl konkrétně žalovaný, kdo měl uzavřít úvěrovou smlouvu, pouhé poskytnutí osobních údajů či kopie občanského průkazu nebo zaslání verifikační platby či zřízení inkasa není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Smlouva nebyla žalovaným podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. To, že žalobkyně tvrdí, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena. Soud se tak zaobíral tím, zda byla úvěrová jistina ze smlouvy o úvěru vyplacena žalovanému a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud zjistil, že bylo prokázáno, že byla na účet žalovaného dne [datum] poukázána platba [částka]. [příjmení] [částka] poukázaná dne [datum] není podstatná pro rozhodnutí, neboť soud je vázán v žalobě vymezeným předmětem řízení. Soud proto vyšel z toho, že na straně žalovaného, nebylo-li prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši [částka]. Je tak zjevné, že ke dni podání žaloby existovalo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dlužné částky. 17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 18. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 19. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 22. Žalovaný pak měl dluh splnit po doručení upomínky [číslo] neboť tehdy se dozvěděl o svém bezdůvodném obohacení. Jelikož byla upomínka odeslána dne [datum], dostal se žalovaný do prodlení nejpozději [datum], když upomínka se musela dostat do jeho dispozice nejpozději třetí den po odeslání. 23. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od data požadovaného žalobkyní, jakožto pozdějšího data, a ve zbytku žalobu zamítl. 24. Jen na okraj a pro úplnost okresní soud podotýká, že i kdyby dospěl k závěru, že se žalobkyní komunikoval skutečně žalovaný ohledně žalobkyní tvrzené smlouvy (tj. ohledně smlouvy se žalobkyní tvrzeným obsahem), musel by nutně aplikovat závěry Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne [datum], neboť předmětná smlouva (nepodepsaná ani žalobkyní) naplňuje znaky smlouvy lichevní. Soud by nesměl opomenout hrubý nepoměr v tvrzené úvěrové smlouvě. Nejde o to, že by žalovaný neměl splácet své dluhy, ale že by měl platit jen to, co lze považovat za dluhy řádné, tak, aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou. Stejně tak pohyby na účtu žalovaného zpochybňují jeho úvěruschopnost. 25. S ohledem na skutkový závěr o neexistenci uzavření platné smlouvy mezi účastníky nebyla platně sjednána ani ujedn