50 C 6/2020-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částky, uvedené ve výrocích tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z rámcové úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Dne [datum] uzavřeli účastníci dodatek ke smlouvě, na základě kterého byl žalované poskytnut téhož dne úvěr ve výši 243 830 Kč (číslo smlouvy o úvěru [anonymizováno]). V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 935 Kč a to vždy k 13. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje [anonymizováno] [rok], den splatnosti v měsíci byl následně měněn dodatky k rámcové smlouvě. Úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 14,9 % p. a. V důsledku porušení povinností žalovanou, zejména z důvodu nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši (od splátky splatné [datum]), žalobkyně dopisem ze dne [datum], pohledávku zesplatnila a žádala její okamžité zaplacení. Ke dni zesplatnění tj. ke dni [datum] dlužná částka činila na jistině 240 219,45, na splatných smluvních úrocích 8 888,08 Kč. Celkový dluh z uvedené smlouvy činí na jistině 240 219,45 se smluvním úrokem 14,9 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8 888,08 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení částky 1 099 Kč, která představuje nezaplacené náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu po žalované. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě aktuální dlužné částky také předžalobní výzvou k plnění, kde byla poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění dluhu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložené rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 243 830 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými 120 měsíčním splátkami ve výši 3 935 Kč, a to včetně základního smluvního úroku ve výši 14,9 % ročně, resp. bonusového ve výši 13,9 % ročně. Celková výše poskytnutého úvěru pak činila částku 243 830 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z obchodních podmínek a podmínek pro užívání úvěru soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně požadovat předčasné splacení všech úvěrů. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného žalobkyní a historie plateb, soud zjistil výši žalované částky. 5. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovanou, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši 250 206,53 Kč, tento má zároveň charakter předžalobní výzvy. 6. Výši dluhu žalované z úvěrové smlouvy soud zjistil z předloženého Splátkového kalendáře ze dne [datum]. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Podle odst. 2 věřitel nebo zprostředkovatel je povinen spotřebiteli poskytnout na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. To neplatí, pokud věřitel není ochoten přistoupit k uzavření této smlouvy v okamžiku, kdy spotřebitel o kopii návrhu požádá. 9. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Nebo úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Odkáží-li strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu; to platí i v případě, že to obchodní podmínky vylučují. Vyloučí-li to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle, smlouva uzavřena není. 11. Podle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 243 830 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná vázána, a úvěr zesplatnila. V souladu s ustanovením § 1970 o. z., tak žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a úroků z prodlení. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do jistiny tak i co do příslušenství. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 653 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř.