11 C 217/2021-19 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu zdravotní péče poskytnuté zdravotně nepojištěné osobě v Krajské zdravotní, a.s. – [nemocnice] dne [datum]. Žalobce vystavil zákonné zástupkyni ošetřené nezletilé fakturu za péči – hospitalizaci na dětském oddělení a vyšetření na ortopedické ambulanci žalobkyně dne [datum], tuto však žalovaná neuhradila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce poskytl dceři žalované dne [datum] zdravotní péči a to hospitalizaci a vyšetření na ortopedické ambulanci v [nemocnice] (faktura [číslo]). Za tuto péči vystavil fakturu [číslo] dne [datum], se splatností dne [datum] (faktura). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes upomínku jí zaslanou (upomínka ze dne Právní posouzení vychází z ust. § 5 a násl. zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve kterých je stanoveno, kdo je plátce pojistného na veřejné zdravotní pojištění. A contrario, pokud žalovaná nespadá do těchto kategorií, dopadá povinnosti k úhradě za poskytnutou zdravotní péči (i na osoby, u nichž je zákonným zástupcem) přímo na ni. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.