12 C 254/2020-35 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že se jedná o vyúčtování zálohových plateb za rok 2016, ve kterém je evidován přeplatek žalobce ve výši 3 917 Kč a to v souvislosti s jeho vlastnictvím k bytové jednotce [číslo] [anonymizována tři slova] v budově [adresa] v [obec], přeplatek z vyúčtování mu do současné doby nebyl žalovaným vyplacen. Opatrovnice žalovaného navrhovala zamítnutí žaloby, nerozporoval, že vyúčtování za rok 2016 evidovalo u žalobce přeplatek ve výši 3 917 Kč, žalovaný však řádně provedl započtení ze dne [datum]. Žalobce svůj nárok prokazoval důkazy listinnými. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky označené v žalobě a dále, že vyúčtování zálohových plateb za rok 2016 vyčíslilo přeplatek ve výši 3 917 Kč. Dále z listinného důkazu označeného – doplňující informace k řádnému vyúčtování zálohových plateb za období od ledna do prosince 2016 bylo zjištěno, že dle této informace datované dnem [datum], kdy žalovaný učinil zápočet přeplatku vůči dlužným částkám ze strany žalobce a to ve výši částky 3 735 Kč označené coby nedoplatek plateb spojených s užíváním bytu (nájem) k [datum] a nedoplatek – ostatní pohledávky a závazky ve výši 182 Kč. K započtení, kterým zánik nároku žalobce argumentoval žalovaný se žalobce vyjádřil potud, že není k započtení způsobilá pohledávka nejistá nebo neurčitá, v listinném důkazu, na který odkazoval žalovaný ohledně započtení pohledávky, tyto nejsou jednoznačně specifikovány, jsou neurčité. Dále žalobce argumentoval tím, že k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem, přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2016 byl splatný až ke dni [datum], započtení avízované žalovaným je však datováno dříve a to již ke dni [datum]. Po právní stránce soud aplikoval ustanovení § 1181 a násl. novely o. z., kdy vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba zodpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle ustanovení § 1987/1, 2 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Soud se ztotožnil se žalobcem potud, že k započtení pohledávek nedošlo, přeplatek za vyúčtování byl dle samotného vyúčtování splatný do [datum], navíc skutečně pohledávky, které dle žalovaného měly být započteny vůči přeplatku žalobce, jsou vymezeny v dokumentu označeném„ doplňující informace“ velice neurčitě, pokud se jedná o částku 3 735 Kč označenou coby dlužné nájemné – byty, není vůbec zřejmé, o jaké dlužné nájemné, za které období, a z jakého bytu, se jedná. Stejně je to i s dalšími položkami a to upomínkovými náklady a poplatky/úroky z prodlení, kdy není zřejmé o jaké náklady a položky se konkrétně jedná a kdy tyto vznikly. Ze všech shora uvedených důvodů má soud za to, že nárok je po právu, soud žalobě zcela vyhověl, důvodně bylo požadováno též příslušenství v podobě úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., výše pak vychází ze zákona č. 67/2013 Sb., počátek úroku z prodlení od [datum], tedy ode dne následujícího po splatnosti přeplatku z vyúčtování služeb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142/1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce měl ve věci plný úspěch byla povinnost uhradit mu náklady řízení uložena žalovanému. Tyto jsou reprezentovány náklady soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále náklady prvního zastoupení advokátem za 5 hlavních úkonů právní pomoci po 1 000 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 5 režijních paušálů po 300 Kč, cestovné k procesnímu soudu ve výši 1 282,52 Kč a náhradu za promeškaný čas v souvislosti s účastí právní zástupkyně žalobce u ústního jednání a to za 6 půl hodin po 100 Kč dle § 14/1 písm. a) advokátního tarifu.